„Vše zpočátku vypadalo věrohodně. Prodejkyně komunikovala až do doby, než jsem předem poslala za objednané zboží peníze. To nedorazilo, paní přestala brát telefony a odpovídat na zprávy. Z dotyčné platformy mi pak poslali upozornění, že se podle všeho jedná o nepoctivého prodejce. Podala jsem trestní oznámení. Moc jsem nevěřila, že těch několik tisíc ještě uvidím, ale nakonec to díky policii pro mě dobře dopadlo. Poškozených bylo velké množství,“ sdělila Deníku Rovnost žena, která si přála zůstat v anonymitě. Redakce ji zná.


Kriminalisté v tomto případě stíhali muže a ženu. Výše popsaným postupem poškodili bezmála osmdesát lidí, od kterých vylákali přes sto tisíc korun. Z pozdějšího vyšetřování pak vyšlo najevo, že v trestné činnosti pokračovali a okradli další stovky lidí.

Podle policistů roste internetová kriminalita na Blanensku raketovým tempem. Za loňský rok u těchto případů v regionu zaznamenali škodu přes pětadvacet milionů korunu. Jen pro srovnání, před dvěma lety řešili v této oblasti pětapadesát trestných činů a čtyřiaosmdesát přestupků.

Loni už to ale bylo 177 trestných činů a šestašedesát přestupků. „Jedná se o nárůst v takovém měřítku, že podíl internetové kriminality tvoří téměř patnáct procent trestných činů na Blanensku.. Je zde více jak trojnásobný nárůst spáchaných trestných činů,“ okomentoval statistiku za minulý rok ředitel policejního územního odboru Blansko Zdeněk Grénar.

Ilustrační fotografie.
Vydávají se za kamarády: na facebooku lstí připravují Jihomoravany o tisíce

Dodal, že v případě trestných činů v kyberprostoru nejčastěji dochází k podvodům, paděláním a pozměňováním platebních prostředků. A také k neoprávněným přístupům k počítačovým systémům a nosičům informací. Mezi velmi časté postupy patří reakce podvodníků na internetové inzeráty, kde lidé nabízejí zboží. „Nabídnou zajištění přepravy zboží a prostřednictvím aplikace WhatsApp zašlou odkaz, který se jeví jako odkaz přepravní společnosti. Zde má poškozený vyplnit údaje k platební kartě, nebo přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví, kam má být zaslána kupní cena zboží. Následně se pachatel zmocní údajů k platební kartě, případně je vzdáleně přihlášen do bankovnictví a odčerpává z účtu finanční prostředky,“ popsal jednu z podvodných metod policista.

Podvodníci zneužívají důvěřivosti a neznalosti lidí, kteří jim často v časové tísni nebo cílenou manipulací sdělí přístupové údaje k účtům a kartám. „Způsobené škody se v jednotlivých případech pohybují kolikrát i v řádech statisíců korun. Věk, vzdělání nebo sociální postavení poškozených nehraje žádnou roli. Dá se říct, že tato trestná činnost postihuje všechny aktivní uživatele internetu,“ uvedl Grénar.

Ilustrační foto.
Internetoví podvodníci řádili na jihu Moravy i o svátku, přišli si na 500 tisíc

V polovině loňského roku na nárůstů internetové kriminality policie zareagovala vytvořením pracovní skupiny s označením kyber. Na každém územním odboru jsou vyčleněni policisté, kteří se na tuto trestnou činnost specializují a disponují odbornými znalostmi pro její evidování a následně i prověřování.

Objasněnost podobných případů je však velmi nízká. Pohybuje se jen v jednotkách procent. „Trestná činnost páchaná v kyberprostoru je prováděna velmi sofistikovaně a mnohdy velmi dobře organizovanými skupinami pachatelů. Ve velké míře je v této trestné činnosti obsažen mezinárodní prvek a policii se nedaří pružně a efektivně provádět veškeré úkony trestního řízení. Odhalení pachatele se podaří pouze v jednotkách případů a tak zde hraje velkou roli především prevence, které bude významná pozornost věnována i v budoucnu. Ve většině případů se nedaří ani zajistit finanční prostředky, které mizí na bankovních účtech zahraničních bank,“ oznámili ve zprávě o trestné činnosti za loňský rok blanenští policisté.

Jak nenaletět podvodníkům na internetu

  • Osoba, která se vydává za bankéře určité banky, prostřednictvím podvrženého telefonního čísla volá poškozenému a tohoto zmanipuluje k převedení peněz z jeho účtu na bezpečný účet a následně dojde k odčerpání těchto finančních prostředků.
  • Neznámá osoba reaguje na inzerát na některém z webových portálů, nabídne zajištění přepravy zboží a prostřednictvím aplikace WhatsApp zašle odkaz, který se jeví jako odkaz přepravní společnosti. Zde má poškozený vyplnit údaje k platební kartě (nebo přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví) na kterou má být zaslána kupní cena zboží. Následně se pachatel zmocní údajů k platební kartě, případně je vzdáleně přihlášen do bankovnictví a odčerpává finanční prostředky.
Ze zadržení podvodníka. Ilustrační foto.
Mizí bez práce, ale s penězi: podvodní řemeslníci se objevují na jižní Moravě
  • Pachatel inzeruje na webových stránkách možnost investovat do kryptoměny, následně dojde kontaktu poškozeného s pachatelem a proběhne domnělá investice do kryptoměny. Poškozený má k dispozici svůj profil na webových stránkách, kde sleduje "zhodnocení" svých investic. K nákupu určité kryptoměny skutečně dochází, ale poškozený nemá možnost své investice nijak zpeněžit.
  • Na inzertních webových portálech je nabízeno zboží, o které má poškozený zájem. Předem uhradí jeho kupní cenu, ale zboží mu není doručeno a jeho finanční prostředky nejsou vráceny.
  • Pachatel se vydává za movitou osobu, která disponuje značným majetkem (amerického vojáka, lékaře, apod.) a prostřednictvím sociální sítě Facebook kontaktuje ženy, se kterými manipuluje po citové stránce a následně pod různými záminkami a legendami požaduje zasílání finanční prostředků (v řádu statisíců korun).

Zdroj: Policie ČR