Spor se vlekl řadu let. ÚS rozhodl koncem loňského roku bez veřejného jednání a dnes usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Historik ve stížnosti například tvrdil, že Salmovy dcery u soudů nijak neprokázaly jakoukoliv újmu. Kontakty mezi Salmem a Tugemannem jsou prý doloženou skutečností. Stěžoval si také na to, že Nejvyšší soud loni nezohlednil nově předložený posudek textu na desce, který z Jarošova podnětu zpracoval docent obecné a srovnávací jazykovědy. V řízení u Nejvyššího soudu totiž nelze předkládat nové důkazy.

Ústavní soud v případu nezjistil žádné porušení základních práv a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Nejvyšší soud podle ústavní soudců nechyboval ani v tom, že nevyužil nový posudek. Expertíza by navíc podle ÚS Jarošovi nepomohla. „Byť má jazykový posudek logicky vzato pravdu, bylo by třeba rozhodnout, že nápis je přesto dehonestující, neboť nepřípustně zjednodušuje, respektive vytrhává jeden fakt z dalších dobových souvislostí, a tak nepřiměřeně zasahuje do cti otce žalobkyň,“ uvedla v usnesení soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Deska na rodinném domě v Doubravici nad Svitavou byla věnována legionáři Janu Holíkovi a odbojáři Aloisi Štěrbáčkovi, Jarošovým příbuzným. Nápis říkal, že Štěrbáček doplatil na nacistického udavače Alfreda Tugemanna, Salmova zaměstnance. Původně deska navíc uváděla, že Tugemann byl „kriegerkamerad“ Salma, tedy že oba byli členy spolku Kriegerkamerad­schaft (Spolek válečných kamarádů). Spolek kontrolovali nacisté.

O nápis na desce se s Jarošem přely Salmovy dcery Marie Elisabeth Salmová a Ida Schoellerová. Podle nich byl otec za války vážně nemocný a vůbec netušil, co Tugemann dělá a že udává nacistům. Proto je umístění jeho jména na desce nevhodné a vzbuzuje nesprávný dojem, že sám Salm byl udavačem a nacistou. Podle dcer se také nikdy hodnověrně neprokázalo, že Salm byl členem spolku.

Podle sémantického posudku deska netvrdila, že Salm je vinen odvlečením odbojáře, ale že je pošpiněn kamarádstvím s někým, kdo za to nese zodpovědnost.

Soudní spor měl několik zvratů. Krajský soud v Brně původně v roce 2004 nařídil odstranění jména Salm z desky a písemnou omluvu dopisem. Nárok na omluvu v tisku a peněžní odškodnění zamítl. Vrchní soud v Olomouci pak zrušil i nárok na písemnou omluvu. Poté do kauzy poprvé zasáhl Nejvyšší soud a vrátil spor do odvolací fáze. Napodruhé už vrchní soud potvrdil první rozhodnutí krajského soudu.

Salm po druhé světové válce přišel na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek na Blanensku. Potomci hraběte bojují o jeho vydání. Restituční kauza zaměstnává české soudy dlouhé roky a rozhodoval o ní už i Ústavní soud. Podle rozhodnutí ministerstva vnitra hrabě Hugo Salm nebyl československým občanem, proto nemají potomci nárok na restituci. Rodina si dělá nárok na zámky v Blansku a Rájci-Jestřebí a přibližně 7000 hektarů pozemků na Blanensku.