Přitom mohou ohrozit zvlášť chráněné živočichy a riskují pokutu. „Členka stráže přírody nedávno zastihla dva muže u Býčí skály, kde byl zákaz vstupu kvůli hnízdění sokolů stěhovavých. Muži sice za pásku nešli, ale chystali se pod skálou s hnízdem vypustit dron,“ uvedl Antonín Tůma ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku.

Tam podle nového nařízení vlády, které stanovilo nové hranice krasu, nesmějí od letošního dubna bez povolení drony a bezpilotní modely letadel létat nad první a druhou ochrannou zónou. V nich se nachází například Býčí skála, rezervace Vývěry Punkvy nebo okolí propasti Macocha. Nakonec se vše vyřešilo domluvou. „V takovém případě můžeme nově přestupek pokutovat na místě. Až do částky deset tisíc korun. Z mého pohledu je ale důležitější informovanost lidí. Ve zmíněných lokalitách zákaz používání dronů vyznačíme. V terénu se s nimi v takzvaných klidových oblastech setkáváme čím častěji. Dva havarované drony jsme vylovili ze dna Macochy,“ dodal Tůma.

Dron. Ilustrační foto.
U hnízda sokolů chtěli vypustit dron. Vzácní ptáci se mohli zranit nebo odletět

Povolení by ochránci přírody podle něj vystavili jen v případě vědeckého výzkumu nebo odborného monitoringu. Dron mohl v Moravském krasu ohrozit hnízdící pár sokola stěhovavého. „Samec by na dron zaútočil a mohl se zranit. V případě ohrožení může samice opustit hnízdo a už se nevrátit,“ řekl René Bedan, který se věnuje fotografování vzácných ptáků a ochraně jejich hnízdišť.

Už dva roky platí zákaz používání bezpilotních letadélek nad Národním parkem Podyjí. Zákaz přinesla novela zákona o národních parcích. Dron totiž podle ochránců přírody způsobuje stres zejména ptákům v době hnízdění. „Negativním příkladem může být České Švýcarsko. Poletující drony znemožnily zahnízdit páru sokolů,“ připomněl před časem ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Ilustrační foto.
Novela zákona vyhání drony z Podyjí. Má zajistit potřebný klid zvířatům

Kdo chce pořídit záběry parku z dronu, musí získat příslušné povolení. Podle šéfa národního parku posuzují výjimky individuálně. „Pro vzlétnutí dronu nad park musí být vážné důvody a měl by převážit veřejný zájmem nad ochranou přírody. Jako příklad mohu uvést situaci, že se v Podyjí ztratí dítě. Do doby, než doletí vrtulník, může terén zkoumat právě dron,“ poznamenal Rothröckl.

Podle Jana Semotama ze společnosti Flymedia, kterého fotografování a natáčení z dronů živí, je zpřísnění legislativy v této oblasti na místě. „Dneska stačí kliknout na internetu a druhý den máte dron doma. Je jedno, jestli má dvě stě gramů nebo pět kilo. Registrace u nás moc nefunguje a nekontroluje se. Podle odhadů na nějakých dva a půl tisíce přihlášených dronů můžou být desítky tisíc neregistrovaných,“ uvedl Semotam.

Ilustrační foto.
Pouštěl dron po Brně. Při pádu stroj autu rozbil okno

Prodej dronů by reguloval. „Alespoň proti občanskému průkazu. Létají s nimi lidé, kteří nejsou vyškolení. Přitom alespoň základní školení je potřeba. Při neodborné manipulaci může jít o život a lidé se z neznalosti dopouštějí nejen přestupků, ale i trestných činů. Přelet na silnicemi, železnicí nebo vysokým napětím může být v případě maléru posuzováno jako obecné ohrožení,“ dodal odborník na tuto techniku.