Doteď byl agresivní jen, když se víc opil. Kvůli pandemii přišel o práci, pije denně a stejně tak se i facky a nadávky staly běžnou součástí našeho života. Po téměř čtvrt roku se oběti domácího násilí opět ve větší míře ozývají organizacím, které jim pomáhají. Zatím je nárůst počtu případů na jihu Moravy mírný. Zamíchat karty ale může právě i uvolnění protikoronavirových opatření.

Třeba na brněnskou organizaci Persefona se za dobu nouzového stavu obrátilo 141 lidí. „Řešili téma domácího nebo sexuálního násilí. Oproti stejnému období za minulý rok se jedná o mírný nárůst,“ uvedla sociální pracovnice Iveta Urbánková.

Jelikož se podle ní osobní konzultace teprve obnovují, až další týdny ukáží, zda domácího násilí v kraji přibylo výrazně. Podobný názor má i vedoucí brněnské poradny Bílého kruhu bezpečí Vladimír Vedra. „Poradnu s osobním kontaktem otevíráme prvního června. Dosud lidé převážně využívali Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí, která je jednotná pro celou republiku,“ vysvětlil.

Na linku se právě kvůli zavřeným poradnám obrátilo více lidí. „Mezi prvním a druhým poločasem nouzového stavu je zřetelný nárůst případů domácího násilí, a to o téměř osmdesát procent. Zatímco v prvních dvou týdnech jsme konzultovali 72 příběhů domácího násilí, v následujících dvou týdnech už se jejich počet vyšplhal na 129,“ uvedli ve zprávě odborníci z Bílého kruhu bezpečí. Důvody pro takový nárůst mohou být dva. Jedním je právě fakt, že stresová situace v podobě koronavirové pandemie spustila více případů, nebo vygradovaly natolik, že se oběti rozhodly obrátit se na odborníky pro pomoc.

Aktuálně odborníci zaznamenávají víc případů domácího násilí i kvůli tomu, že se stále více lidí po týdnech karantény opět dostávají k pomoci. „Náš objednávací kalendář se významně plní," zmínila vedoucí brněnského Intervenčního centra Brno Michaela Kršíková.

Podle ní může nárůst počtu případů domácího násilí nebo zhoršení situace tam, kde už lidé násilí zažívají, i samotné uvolnění protikoronavirových opatření a návrat k běžnému životu. „Problémy, které přinese, mohou být významným prvkem, který situaci ovlivní. Například, pokud někdo teď řeší ztrátu práce, návrat k běžnému režimu, obavy o bydlení, tak z těchto starostí může pramenit stres a vznikat třaskavé prostředí, které ještě prohloubí existující krizi," nastínila Kršíková.

Podle Hany Jahnové z Oddělení klinické psychologie brněnské fakultní nemocnice může návrat do normálního režimu znamenat psychickou zátěž pro mnoho lidí. „Vracíme se k režimu, který jsme opustili. V uplynulých týdnech jsme sice byli v sepětí nemoci a opatření, přesto ale takový život mohl být pro řadu lidí jednodušší, byli jsme s rodinou, doma, vše bylo klidnější, pomalejší. Mnoho věcí jsme jednoduše nemuseli řešit a vyhovovalo nám, že nám odpadly mnohé povinnosti. Teď na nás začínají opět útočit, což může být stresující," vysvětlila.

Aby přechod k normálu lidé lépe zvládli, je podle ní potřeba zachovat si klid a nadhled, nespěchat na sebe. „Rovněž doporučuji, abychom si uvědomili, co nám dělalo radost a zkusili takovou činnost nadále zachovat i v době návratu k povinnostem," zmínila Jahnová.

S problémy pramenícími z návratu k běžnému režimu se lidé obracejí i na Modrou linku důvěry. „Lidé mají problémy se zařadit, vrcholí trápení, které vzniklo už před nouzovým stavem, a teď vygradovalo. Někteří klienti se jen potřebují v nové situaci zorientovat, nebo si zrekapitulovat, čím si prošli," nastínila zástupkyně ředitele linky Hana Lukešová Bartáková.