Lidský spánek patří mezi základní biologické potřeby člověka a je nenahraditelný. Během spánku se z mozku odplavují toxiny, které vznikly v průběhu dne, protože jejich hromadění mozek poškozuje.

Spánek obnovuje psychické i fyzické síly a je prevencí celé řady onemocnění, shrnuje například Národní zdravotní informační portál.

Jak se vyspat za šest hodin:

Zdroj: Youtube

Kdo špatně spí, je často tlustý a má vysoký tlak

Jedním ze základních podmínek pro zdravý spánek je prostředí, kde k němu dochází. Pokud možno tam, kde je absolutní tma. Tomu však zcela odporuje častý zlozvyk Čechů, kteří usínají při zapnuté televizi a nechají ji klidně běžet celou noc. Světlo z ní přitom lidský organismus i ve spánku vnímá, což má negativní vliv na kvalitu spánku. A to vše se následně může negativně odrazit na zdravotním stavu.

Jednoduchý trik, díky kterému usnete rychleji a přirozeněji.
Máte problémy s usínáním? Pomůže vychytávka, kterou používala i královna Alžběta

Potvrzuje to například studie expertů z americké Northwestern University Feinberg School of Medicine.

„Ve vzorku starších mužů a žen ve věku 63 až 84 let byli ti, kteří byli během spánku v noci vystaveni jakémukoli množství světla, výrazně častěji obézní a měli vysoký krevní tlak a cukrovku ve srovnání s dospělými, kteří nebyli vystaveni žádnému světlu,“ zjistili američtí výzkumníci.

Co se děje s tělem, když nespíte ve tmě

Jak uvedla šéfka výzkumu Phyllis Zee ze sekce spánkové medicíny na neurologickém oddělení Kena a Ruth Daveeových na Feinberg School of Medicine Northwestern University, vystavení i mírnému osvětlení místnosti během spánku může narušovat regulaci glukózy a kardiovaskulárního systému.

A to jsou rizikové faktory pro srdeční onemocnění, cukrovku a metabolický syndrom.

Spaní u zapnuté televize není zdravé. Proto se doporučuje ji v ložnici vůbec nemít.Spaní u zapnuté televize není zdravé. Proto se doporučuje ji v ložnici vůbec nemítZdroj: Shutterstock

Usínání a následný spánek u televize má souvislost s hormonem s názvem melatonin. Jak připomenul specializovaný web Anchorage Sleep Center, melatonin je hlavním hormonem, který nám pomáhá spát.

Velmi zjednodušeně řečeno, v těle melatonin produkuje epifýza, což je malá žláza umístěná uprostřed našeho mozku. Tělo reaguje na snižující se množství světla i během dne a připravuje organismus na spánek. A čím větší tma, tím je obvykle spánek kvalitnější, jelikož produkce melatoninu je o to vyšší a delší.


Nahrává se anketa ...

„Proces produkce melatoninu je však přerušován světlem, zejména modrým světlem, které produkují televize a další zařízení s monitorem či displejem. Pokud je váš mozek tím pádem zmatený, zda už je opravdu noc, pak nemusí produkovat dostatek melatoninu pro spánek, který umožní tělu dobře si odpočinout,“ popsal web Anchorage Sleep Center.

Jak funguje spánek

Jak vysvětlují odborníci z Masarykovy univerzity, spánek lze charakterizovat jako periodický útlum činnosti centrální nervové soustavy doprovázený zpomalením většiny tělesných pochodů na minimum.

Během běžné noci projde jedinec celkem pěti spánkovými cykly, ve kterých se střídají následující fáze:

  • 1. stadium - Je to přechod mezi bděním a spánkem. Trvá prvních zhruba patnáct minut od ulehnutí. Člověk v tomto stadiu se velmi lehce probudí.
  • 2. stadium - Spánek se prohlubuje, zdají se první sny. Tuto fázi spánku ještě poměrně lehce přeruší přímé oslovení.
  • 3. a 4. stadium - Svalové napětí klesá na minimum a jedince vzbudí obvykle pouze bolestivý podnět. Tato stadia „hlubokého spánku“ jsou považována za období nejintenzivnější regenerace.

Kolik hodin denně je třeba spát

Přestože jde o poměrně známá fakta, je dobré si připomenout, kolik by lidé měli denně spát. Shrnuje to například respektovaný web Národní zdravotnický informační portál.

Další články týkající se tajemství zdravého spánku čtěte v rubrice související články pod tímto textem.

  • Dospělí jedinci - Asi 7 až 8 hodin. „Na druhou stranu, historie i současnost zná mnoho úspěšných aktivních lidí, kteří spali dlouhodobě podstatně méně – obvykle však zařazují krátká zdřímnutí během dne v odpoledních hodinách,“ uvedl NZIP. U starších lidí je potřeba spánku menší, asi 6 až 7 hodin.
  • Dospívající do 18 let věku – měli by spát alespoň 9 hodin denně. V tomto období dochází k řadě hormonálních změn, které provází velký výdej energie. „Pokud dospívající chlapci dlouhodobě spí méně než 7 hodin, může se u nich snížit počet spermií až o třetinu,“ zní jedno ze zjištění vědců.
  • Děti ve školním věku a mladší – v tomto případě záleží na věku. Například školáček na prvním stupni by si měl denně pospat 10 hodin, předškoláček pak 12 hodin. Batolatům se doporučuje 13 hodin, kojencům do 1 roku až 14 hodin. Novorozenci pak potřebují spát asi 15 až 17 hodin rozdělených do cyklů.