Ten vyplní elektronický dotazník, na základě něhož lékaři a sestry o pacientovi získají potřebné informace. Budou tak mít více času věnovat se výhradně péči a léčbě. Nikoli zdlouhavému vypisování a vyplňování tabulek týkajících se třeba toho, jaké pacient bere léky či jaká je jeho rodinná anamnéza.

Pomocí mobilní aplikace bude Avatar pacientovi po mrtvici k dispozici i po propuštění z nemocnice, kdy si s ním popovídá mimo běžné kontroly ve zdravotnickém zařízení. Pacient se tak bude moci svěřit s tím, co ho trápí a v čem potřebuje pomoci. To se okamžitě dostane k lékaři. I ten bude moci s virtuálním asistentem v průběhu léčby i rekonvalescence mluvit a do databáze přidávat potřebné údaje.

Petra Šedová, lékařka a vědkyně z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Mrtvice hrozí i mladším lidem, o mozek je potřeba pečovat, říká odbornice

Jedná se o průlom, protože nyní zdravotníci zadávají data o poskytované péči do systému ručně a stojí je to čas. „Projekt jim nabídne řešení, kdy se budou data automaticky načítat z nemocničních systémů bez manuální práce,“ uvedl vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Robert Mikulík.

Český prim

Ten je spolu s kolegy iniciátorem tohoto rozsáhlého projektu, na který z programu Evropské komise HORIZON EUROPE získal osm milionů eur, což je asi dvě stě milionů korun. Ty budou rozděleny mezi jednotlivé instituce. Zapojeno jich je jednadvacet z celé Evropy, kupříkladu z Polska, Bulharska, Řecka či Španělska a dalších zemí.

Prim hraje Česká republika, z níž jsou spolu se zmíněným centrem klinického výzkumu zapojeny ještě další čtyři instituce. Kupříkladu na načítání dat z nemocničních systémů pracuje tým Pavla Peciny z Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Karlově univerzitě v Praze. „Bude to velká pomoc třeba při tvorbě a standardizaci propouštěcích zpráv v oblasti iktové péče,“ řekl.

Ilustrační snímek
Obrovský úspěch. Čeští lékaři využijí pro boj s mrtvicí umělou inteligenci

Tým z brněnské Masarykovy univerzity vedený Václavem Stupkou má zase na starosti právní stránku a kybernetickou bezpečnost. „Zajistíme, aby citlivá data nebyla využita jinak než v lékařské péči,“ ujistil Stupka. Údaje o postupech při léčbě budou totiž Avataři shromažďovat i do mezinárodní rozšířené databáze RES-Q+, jež bude sloužit i dalším lékařům v péči o jiné pacienty.

Hlavním koordinátorem projektu je Ústav zdravotních informací a statistiky České republiky. „Do praxe budeme vše dostávat postupně, tedy i v průběhu čtyřleté realizace projektu,“ řekl Deníku jeho zástupce Miroslav Zvolský. Projekt znamená obrovský průlom, neboť je to vůbec poprvé, kdy je Česko tahounem výzkumné a inovační akce tohoto druhu a rozsahu.

Odborníci se shodují, že další oblastí, v níž by v budoucnu mohl být podobný systém využit, jsou rehabilitace.