Šéf centrální sportovní redakce Deníku Martin Jůzek je držitelem bronzové medaile Jana Janského, ocenění pro ty, kteří absolvovali alespoň deset odběrů. „Teprve podruhé mi ale došla smska z nemocnice, že mají akutní nedostatek mojí krevní skupiny,“ řekl.
Na výzvu proto hned reagoval a v tomto týdnu krev znovu v Praze, v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, daroval.
Na mnoha místech je po letních prázdninách se zásobami problém, především u některých krevních skupin. Potvrdila to například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
„V současné době máme bohužel velmi nízké zásoby krve, pouze na několik dní, nejvíce chybí krevní skupiny A a 0 a všechny krevní skupiny RhD negativní. Proto denně aktivně zveme lidi k odběru a také častěji vyjíždíme za dárci s mobilní odběrovou jednotkou,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.
I tady sáhli k výzvám prostřednictvím sms. „Dárci na ně reagují pozitivně, za což jim velice děkujeme,“ doplnila mluvčí.
Blesková reakce
Stavy zásob krve řada nemocnic uveřejňuje pomocí grafik na svých webových stránkách, dárci i ostatní lidé tak mají přehled, jaké krevní skupiny jsou potřeba. Fakultní nemocnici v Olomouci pak pomohla třeba i aktivita na sociálních sítích. Poslední červencový den sdílelo transfuzní oddělení příspěvek, že mu chybí 92 litrů krve. Výzva zapůsobila především na prvodárce.
„Zapomněli na obavy a ostych a přišli bezplatně darovat krev. Bylo jich třikrát víc než v předchozím týdnu a dokonce šestkrát víc než v druhém červencovém týdnu,“ pochvalovali si správci profilu nemocnice na sociálních sítích.
Překonat krizi se tak v Olomouci povedlo už za čtrnáct dní a aktuálně je situace stabilizovaná. „V současné době máme přiměřené krevní zásoby, na dolní hranici je krev skupiny O RhD minus,“ upřesnil mluvčí nemocnice Adam Fritscher. Přesto vyhráno není.
„V registru máme přibližně 7800 aktivních dárců. Potřebovali bychom jich mnohem víc, přibližně deset tisíc. I vzhledem k tomu, že jsme referenční laboratoří pro okolní nemocnice a zajišťujeme krev i pro komplikované pacienty mimo Fakultní nemocnici Olomouc. Čím více dárců budeme mít, tím snadnější bude léčba pacientů u nás i v okolí,“ vysvětlil Fritscher.
Dárcovství krve ublížila i pandemie covidu, kdy byli lidé nemocní, po očkování nebo v karanténě, což odběry znemožňovalo.
O současném stavu krevních zásob informuje digitálně i fakultní nemocnice v Plzni nebo nemocnice v Českých Budějovicích.
„Aktuálně máme v Českých Budějovicích krve dostatečné množství v tom smyslu, že jsme schopni plně uspokojit poptávku klinických oddělení. Zásoby konzerv erytrocytů krevních skupin A Rh negativní, 0 Rh negativní a B Rh negativní však nejsou příliš vysoké. Proto velmi oceňujeme, že naši dárci reagují na pravidelně aktualizovaný krevní barometr ukazující současný stav zásob,“ informovala mluvčí nemocnice Iva Nováková.
Dodala, že stejně jako jinde potřebují také prvodárce.
Nová krev k nezaplacení
Zisk prvodárců je pro nemocnice obecně klíčový. Odběr plné krve může pravidelný dárce absolvovat výrazně méně často než třeba odběr plazmy. U mužů je to ideálně jen čtyřikrát ročně, u žen třikrát. V Česku přitom teď daruje krev okolo 225 tisíc lidí a ročně přibude asi třicet tisíc nových. Ve zdravotnických zařízeních by si ale přáli vyšší čísla.
„Celkový počet dárců krve by měl dle doporučení odborníků činit alespoň tři sta tisíc a počet prvodárců by měl činit přibližně pětatřicet tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců,“ upřesnil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Právě úbytek dárců aktuálně vnímá třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „Příčiny není jednoduché označit, problematika dárcovství je složitá,“ uvedla mluvčí Heřmánková.
Podle odborníků je za nedostatkem dárců i fakt, že odběr krve v nemocnicích je z principu bez finanční odměny, na kterou sází především komerční plazmaferetická centra. Těm naopak dárci přibývají. Podle mezinárodní asociace European Blood Alliance přitom Česká republika patří k zemím s nejvyššími počty odběrů plazmy na obyvatele na kontinentu a odebírá více plazmy, než kolik potřebuje na pokrytí potřeb pacientů.
