1. Proč a kdy přesně se čas mění?
Země se otáčí okolo své osy a během 24 hodin se tak pod slunečním svitem nacházejí jiné části planety a dochází ke střídání dne a noci. Proto je povrch planety pomyslně rozdělený na časová pásma. Takzvaný letní čas je člověkem vytvořenou odchylkou, pro větší využití denního světla pro lidskou činnost a energetické úspory.

V noci z 28. na 29. října tak nedochází ke změně na zimní čas, jak se často označuje, ale k návratu ke standardnímu středoevropskému času. Na letní čas se přechází poslední neděli v březnu, na „zimní“ poslední neděli v říjnu.

2. Odkdy se čas mění a mají to tak všechny země na světě?
První pokus proběhl mezi lety 1916 až 1918, později ve 40. letech. V Česku platí od března 1979, kdy jeho zavedení uzákonila tehdejší vláda, a připojila se tak k dalším zemím. Změna času neplatí po celém světě. Naprostá většina Afriky i Asie letní čas nezavedla. V Evropě se čas nemění například na Islandu nebo v Bělorusku.

Změna času ze zimního na letní lidi v daný den obere o hodinu spánku. Podle vědců je to ten nejmenší problém, posun totiž může zvýšit riziko vážných onemocnění.
Přechod na letní čas je nezdravý, upozorňují někteří vědci. Může i krátit život

3. Vyhovuje lidem změna času?
Přestože jde jen o jednu hodinu, Češi se změnou času spokojení nejsou. V roce 2019 provedla agentura STEM/MARK na zadání Akademie věd ČR průzkum, ve kterém se až sedmdesát procent respondentů vyslovilo pro jeho zrušení. Jako důvod uvedli rozbití biorytmu. S tím souhlasí i odborníci a upozorňují na rizika.

„Ponechání celoročně standardního času zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ shrnula vědkyně Fyziologického ústavu Akademie věd ČR Alena Sumová.

4. Debatují politici o zrušení letního času?
Debata je pravidelná a živá na celoevropské úrovni. V roce 2019 měla změna času v EU skončit, nakonec k tomu ale nedošlo. Rozhodnuto je, že se změny času nebudou rušit minimálně až do roku 2026. „Letní čas končí v roce 2024 dne 27. října, v roce 2025 dne 26. října, v roce 2026 dne 25. října,“ ustanovilo nařízení vlády ze dne 13. září 2021, které zapracovalo celoevropskou směrnici.

Dejte si pozor. Nekvalitní spánek můžeme mít mnoho negativních dopadů na vaše zdraví
Spíte dlouhodobě jen šest hodin denně? Jako byste flámovali, varovali odborníci

5. Jaký je názor v ostatních státech?
EU před svým rozhodováním provedla šetření v členských zemích. Většina respondentů si přála, aby změna času skončila. „Zrušení střídání času si přeje 84 procent všech respondentů. Mezi členskými státy však existují rozdíly, přičemž malá většina respondentů z Řecka a Kypru upřednostňuje současné uspořádání, zatímco respondenti z Finska, Polska, Španělska a Litvy jsou téměř jednomyslně, ve více než 90 procentech pro zrušení střídání hodin,“ uvedla EU.

Výhody a nevýhody přechodu na zimní čas:

+ více ranního světla
+ jde o původní, přirozený čas
+ podle odborníků pomáhá standardní čas k lepšímu spánku 
+ zlepšuje ekonomické a obchodní vztahy, na standardním času zůstává po celý rok přes 70 procent zemí světa

- podle některých zahraničních průzkumů po přechodu na zimní čas stoupá počet loupeží a dalších trestných činů
- větší spotřeba energie na svícení pro aktivity během dne kvůli kratší době přirozeného světla
- studie prokazují, že při letním čase se snižují počty dopravních nehod, během zimního času je riziko havárií vyšší
- méně světla pro večerní aktivity