Příkladem je třeba bývalý brněnský primátor Jiří Horák. „Už tenkrát jsem tušil, že Občanská demokratická strana se naplnila lidmi, kteří to nemyslí poctivě. Ze strany i politiky jsem proto odešel a nyní už ji pouze sleduji. Raději se věnuji vnoučatům a rodině," řekl Horák.

Politika mu podle jeho slov víc uškodila, než prospěla. „Byl jsem přímý a otevřený člověk. Svými názory jsem se netajil," doplnil.

Nynější primátor Brna Roman Onderka také vzpomněl na dobu před dvaceti lety. „Ohlédnu-li se do roku 1993, vzpomenu si na dobu, kdy špičkou moderní administrativy byl elektrický psací stroj. Dnešní doba a tedy i práce primátora je provázena moderní výpočetní technikou a bez mobilního telefonu si nedovedu představit ani krok. Při plánování dovolené se již zcela automaticky zajímám, zda je dané místo pokryto signálem s možností připojení k wifi," popsal Onderka.

Starosta stavařem

Politika brzy znechutila i bývalého starostu Znojma Jana Harta. Po roce 1994 se vrátil zpátky k původní profesi stavaře. „Chtěl jsem Znojmu pomoci a velmi mě těšilo, že za mé éry zavítal do města Václav Havel. A to dokonce dvakrát, velmi se mu na Znojemsku líbilo," vzpomíná první polistopadový znojemský starosta.

Dodal, že v křesle starosty byl jedno volební období. Politika ho naplňovala méně než jeho původní zaměstnání. Teď mu vadí nynější nevraživost napříč politickým spektrem ve městě.

Jedno volební období strávil ve vedení radnice v Břeclavi i vystudovaný stavební inženýr Jan Stejskal. Předtím neměl s politikou žádné zkušenosti. V dobrém vzpomíná na pokračování spolupráce a její prohlubování s rakouským partnerským městem Zwentendorf. „Tehdy ještě byla doba, kdy bylo vzácné podívat se za hranice. Dnes je všechno jinak," usmál se první starosta Břeclavi po vzniku České republiky.

Stejskal byl navíc vášnivým sportovcem. „Hrával jsem volejbal a tenis," uvedl vysoký muž, který jako volejbalista slavil úspěchy.

Obětní beránci

Politickým zelenáčem byl i vyškovský starosta Kamil Král. „Než jsem na radnici šel poprvé, už tam pracoval tajemník. A tomu jsem říkal, že až budu přicházet, musí mě vyhlížet z okna, aby mi ukázal, kam mám jít," zavzpomínal se smíchem Král.

Miroslav Vykydal, který tehdy starostoval v Blansku, vzpomněl na některé chvíle své práce s troškou hořkosti. Těžko snášel, že starostové byli osobami, které nesly v očích lidí největší vinu za to, když se něco nepovedlo. „Málokdo vnímal, že je demokracie. Že starosta už nemůže pouze zvednout telefon a něco někomu nařídit. Lidé si jen postupně zvykali na to, že o všem podstatném musí rozhodovat zastupitelstvo. A například vodu nemůžeme ze dne na den zlevnit, rovněž jako nejsme schopni hned zbourat centrum města a proměnit jej na historické jako v roce 1920," řekl Vykydal.

Bývalý hodonínský starosta František Karkoška pracoval od šedesátých let jako geolog a geofyzik v naftových dolech. Do komunální politiky se dostal v době polistopadového nadšení. Na konci devadesátých let přestoupil z Českomoravské strany středu do ČSSD, za níž kandiduje i v říjnových volbách na devatenáctém místě.

Z bývalých hlav měst je jediným, který na politiku nezanevřel. „Za to, že jsem vstoupil do strany, může současný prezident a pak především Zdeněk Škromach, který mě přesvědčoval k tomu, aby se politikové z moravské strany stali součástí ČSSD," vysvětlil Karkoška.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

TOMÁŠ KREMR