Od současného pojetí se víno římských legionářů významně liší přidáváním přísad. „Do moštu patří med, nejlépe lesní, růžový pepř a několik středomořských bylin, které jsou ale tím největším tajemstvím. Většinu u nás neseženete,“ nechce víc prozradit.

Tumlíř před časem na valtickém zámečku La Veneria pořádal při vinobraní i šlapání hroznů. Bosýma nohama lisovala bobule v kamenném korytu třeba někdejší Miss World Taťána Kuchařová. Tak jako kdysi staří Římané. „Získaný mošt pak kvasil v hliněných nádobách zakopaných do pískových jam. Tím se proces zpomalil až na zhruba tři týdny. Přeměnu cukru na alkohol zastavili přidáním mořské vody,“ popisuje Tumlíř.

Vína vyráběná touto starobylou metodou jsou podle něj alkoholičtější, s výrazným aroma, sladká a díky pepři mají ostřejší dochuť. „Už se blíží likérovým vínům. Hodí se spíš jako aperitiv,“ upřesňuje Valtičan, který pochází z Hodonína.

Tumlíř je velmistr řádu rytířů vína svatého Urbana, který sídlí ve Valticích. Má padesát členů z Moravy, Čech, Slovenska, ale i dalších zemí. „Vyhledáváme harmonii vína a kulinářských specialit,“ přibližuje.