Bratr Dominik nemluví pouze o historii, ale také o životě jeho řádu. K hrobce si vybudoval silný osobní vztah. „Je to místo, kde se můžeme zastavit, v klidu se posadit a popřemýšlet i o našem vlastním životě a o tom, kam to všechno vlastně směřuje,“ říká.

Hned první velká místnost sloužila kapucínům původně k modlitbám, dnes to je místo spočinutí nechvalně známého barona Franze Trencka, jehož tělo tady je vystavené. „Před staletími se v klášteře netopilo, takže kvůli tomu bratři v zimním období mířili na modlitbu do sklepení. Baron Trenck je nicméně známý z první poloviny osmnáctého století jako velitel jednotky nazývané Panduři. Přirovnal bych je k jednotce rychlého nasazení, jen si od toho odmyslete veškerá pravidla,“ vysvětluje bratr Dominik.

Policisté v sobotu večer kontrolovali v centru Brna restaurace a podobné podniky, zda dodržují vládní opatření a mají po desáté večer zavřeno.
Noční Brno: otevřená restaurace po desáté i lidé popíjející alkohol na ulici

Dobývali a plenili ve válkách pro císařovnu Marii Terezii. Také kvůli svému drsnému přístupu se ale baron znelíbil generálům, kteří ho uvrhli do vězení na brněnském Špilberku. Rozhodně ale nestrádal. Měl relativní volnost pohybu a platil si dokonce sluhu. Právě tehdy se ale začal setkávat s kapucíny, díky kterým přehodnotil svůj dosavadní způsob života.

„Bratři přišli do Brna poprvé už v roce 1604 a v době Trenckova života docházeli přímo na Špilberk, aby tam poskytovali duchovní službu pro vězně i vojáky. Baron se tehdy obrátil, začal s pokáním a přál si být pohřbený právě mezi kapucíny. To se mu také splnilo, původně ležel až v zadní místnosti mezi bratry,“ vypráví svérázný průvodce.

Když to ale o sto let později zjistil jeho prasynovec, nesnesl pomyšlení, že takto významná osobnost nemá důstojnější místo. Nechal vyrobit oplechované víko rakve a inicioval jeho slavností přesun na místo, kde si ho prohlížíme dodnes. Bratr Dominik upozornil na baronův ukroucený palec, který se do krypty po delší době vracel až z muzea.

„V souvislosti s touto osobností koluje spousta mýtů a spekulací. Na základě moderních postupů byla sestavena jeho pravděpodobná podoba, máme ale vystavený i obraz od malíře, který ho viděl, i když mu nesloužil modelem,“ ukazuje kapucín.V další části hrobky spočívají dobrodinci, kteří kapucíny podporovali různými způsoby. Jednalo se o peníze, pozemky, majetek a mnohé další. Uložení v hrobce bylo vyjádření úcty za jejich vztah k řádu. Jedním z nich je barokní architekt a stavitel Mořic Grimm.

„Těžko z té doby najdete v Brně stavbu, na které by se aspoň částečně nepodílel. Zapojil se také do výstavby našeho kláštera včetně rozsáhlé knihovny. Podobně jako ostatní ho vystavujeme v otevřené rakvi, víka ale ukazujeme také odděleně. Můžeme na nich totiž obdivovat také různé ornamenty,“ komentuje bratr Dominik.

Popisuje zároveň samotný náročný postup pohřbívání v kryptě a důvody zachování těl v tak dobrém stavu. Šlechtic měl samozřejmě obřad v kostele, aby skončil snesený v rakvi dolů do hrobky. Tělo následně vysychalo s pomocí důmyslného systému odvětrávání. V místnosti byl trvalý tah a pohyb vzduchu. Celý proces ale trval i několik let.

„Byly tady průduchy při zemi, ale i na půdu kostela. Když vezmete dnes vystavené ostatky za patu a ramena, tak zjistíte, že drží jako prkno. Vidíme na nich ale už třeba úbytek původního oblečení, jezdí se o ně starat odbornice z muzea. Nenapouštíme je ale nějakými chemikáliemi, pouze je čistíme a ošetřujeme,“ zdůrazňuje.

Židlochovičtí se v následujících letech dočkají takzvaně klimaticky neutrální čtvrti. Cílem je nabídnout nová místa k bydlení tak, aby korespondovala se životním prostředím.
V Židlochovicích vznikne nová čtvrť. V souladu se životním prostředím, podívejte

Později ale bylo pohřbívání v kryptách zakázané. Proto se do dnes dochovaly starší ostatky, které už byly vysušené a nemohly tak po změně podmínek degradovat. Ostatní skončily uložené v jiné části hrobky, protože jejich zachování už nebylo možné. Pro ty vystavené je ale možná překvapivě důležitá přítomnost návštěvníků.„To už máme ověřené. V době lockdownu jsme tady instalovali ventilátory a simulovali pohyb vzduchu, který běžně způsobují návštěvníci. Důležité je teplo od lidí a výměna vzduchu. Pořád se jedná o přírodní látky, které potřebují určité podmínky,“ popisuje průvodce.

Zatímco všechna těla jsou v tradiční aranžované poloze pro pohřbívání, výjimkou je žena, která působí zkrouceně. Podle bratra Dominika to pravděpodobně souvisí s tím, že se probrala přímo v hrobce. Bez možnosti přivolat pomoc pak zešílela a umírala v křečích. Lidé se dřív v době epidemií báli smrti, pohřbívali rychle a skutečný stav těla nemuseli správně vyhodnotit.Významné místo v hrobce má brněnský měšťan a kominický mistr Jiří Barnabáš Orelli. Nesouvisí to ale s jeho řemeslným umem, kapucínům se totiž staral o peníze, se kterými dříve striktně nesměli přicházet do styku.

Třicítka strážníků se od rána až do pozdního večera v Brně zaměřuje na nošení respirátorů a nanoroušek ve vozech hromadné dopravy, ve vestibulech nádraží, nákupních centrech a na dalších veřejných místech.
Strážníci kontrolují respirátory v Brně: jak je lidé vidí, hned ochranu nasazují

Dělal to dvacet let a vysloužil si tak poctu, protože umožňoval vůbec fungování řádu.Pozornost ale poutá jedna uzavřená rakev, která působí až podivně nově. Nejedná se ale o žádnou záhadu. „Původně byla v kryptě výzdoba z kostí, která pro nás už dnes je trochu za hranou. Proto jsme kosti do této rakve pietně uložili. Nemusíte se proto obávat, že bychom tu třeba někoho potají pohřbívali,“ směje se kapucín.

Ostrým kontrastem ke všemu dosud představenému je nejzadnější místnost, kde jsou těla členů řádu kapucínů vyrovnaná vedle sebe na zemi v o poznání skromnějších podmínkách. Chybí u nich jména, která si k nim asi už nikdy nepřiřadíme. Sami si to tak přáli.Nad nimi je napsaný slavný citát: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“ Bratr Dominik tomu přisuzuje hluboký význam. „Náš život trvá jen omezenou dobu. Mělo by po nás tedy zůstat alespoň něco dobrého. Něco co tady můžeme nechat a předat také dalším generacím,“ dodává na závěr.