Aplikaci si stáhlo už přes milion uživatelů. „Mám neskutečnou radost. Při vývoji jsem doufal v alespoň tři sta tisíc uživatelů,“ popsal svoje pocity tvůrce aplikace Filip Maleňák.

Software pro telefony vznikl jako jeho bakalářská práce na brněnské technice. Nápad Brňana už tři a půl roku zachraňuje životy. „Je funkční také v celém Rakousku, na slovenských horách, v říjnu přidáme celé Maďarsko. Aplikace funguje i v Chorvatsku, tam ale vytáčí pouze místní tísňovou linku,“ shrnul Maleňák.

Aplikace Záchranka
• Funguje pro záchranáře ve všech 14 krajích, všech 7 oblastí horské služby a všech 15 oblastí vodní záchranné služby
informuje, kdo volá, kde se nachází, s čím se léčil, kolik má baterie v telefonu, dokáže předat také klasifikaci události
• Každý den přes aplikaci volá 50 lidí
• Záchranné složky zaznamenaly už 35 000 tísňových volání
• Aplikace funguje 3,5 roku
• Vývojáře Filipa Maleňáka letos český Forbes vybral na seznam Forbes 30 pod 30

Nástroj na přivolání pomoci se svým týmem neustále zdokonalují. Chtějí vyzkoušet třeba přenos fotografií či videa. „Zraněný by mohl záchranářům třeba natočit své okolí, aby věděli kde přistát s vrtulníkem. Pracovníci dispečinku také lépe dohlídnou na první pomoc, kterou provádí laik,“ uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Pokud není pacient schopný hovořit, může už nyní zprávu sdělit pomocí ikon, a to i v zahraničí. Záchranářům pak zpráva přijde v jejich jazyce. „V budoucnu chceme, aby aplikace odesílala polohu opakovaně, kdyby se pacient pohyboval. Díky počtu stažení můžeme s lidmi komunikovat také zpětně. Města tak mohou uvědomit občany o krizové situaci a uspíšit tak třeba jejich evakuaci,“ vyjmenoval tvůrce Maleňák chystané novinky, které se po prázdninách dostanou i do Brna.

Přivolání záchranářů chtějí tvůrci softwaru dostat i mimo mobilní telefony. Ne vždy je totiž třeba sportovci mají u sebe. Stačit by jim mohl náramek. „Příští týden by měl být hotový prototyp, který pro nás vyvíjí Svatopluk Blažej. Cesta od něj k hotovému náramku bude ještě dlouhá,“ podotkl Maleňák.

Zdravotníkům, horským službám i vodním záchranářům, kteří údaje dostávají, pomáhají hlavně přesné souřadnice zraněných. „Setkáváme se s úrazy i s velmi závažnými stavy, jako jsou alergické reakce, náhlé zástavy oběhu, či tonutí. Lokalizace pomáhá také při náhlé změně počasí,“ vysvětlil prezident Vodní záchranné služby ČČK David Smejkal.