VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdravotní sestra z Dětské nemocnice: Na vlastní trable si v práci ani nevzpomenu

Brno - Pohybují se v prostředí plném utrpení a bolesti, musí být nepřetržitě připraveny pomoci pacientům a lékaři by se bez nich neobešli. Mezi mladými není o těžkou práci zdravotní sestry zájem. Blanka Themlová ji dělá v brněnské Dětské nemocnici už padesát let.

27.10.2017
SDÍLEJ:

Zdravotní sestra z brněnské Dětské nemocnice, kde pracujee už půl století, Blanka Themlová.Foto: Deník / Racek Attila

Na povolání dětské sestry nedá dopustit. „Děti jsou zlaté. Nic nepředstírají. Když je bolí, tak je bolí. Držíme je za ruku, když je jim zle, a snažíme se je vždy dostat domů co nejdříve,“ říká Themlová, která pracuje na jednotce intenzivní péče kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie.

V Dětské nemocnici pracujete už padesát let. Jak se za tu dobu změnila práce sestry?

Změnila se určitě hodně. Jiná je hlavně výchova a vzdělání sester. Dnešní absolventky jsou v úplně jiném postavení, než jsme byly my, když jsme nastupovaly. Nás učili odborné předměty lékaři, znali nás ze školy, z praxe i od maturity. Měli jsme k nim úplně jiný vztah a brali nás jako sobě rovné. To absolventi teď nemají. Teď už lékaři na zdravotnických školách nevyučují. Dřív byla také dětská sestra výběrový obor. Nyní je to tak trochu jako učiliště. Každý chce jen mít maturitu. Změnilo se také ošetřovatelství. Nemoci i pacienti jsou sice pořád stejní, ale je spousta nových postupů a technik.

Máte díky tomu méně práce?

Fyzické práce je méně. Máme různé přístroje, které hlídají pacienty. Dřív jsme musely všechno obíhat a pořád dokola kontrolovat. Na druhou stranu nám ale přibyla administrativa a papírování. O každém pa-cientovi se vede velká složka, to dříve nebývalo. Chápu ale, že to tak musí být, protože se vše eviduje i kvůli bezpečnosti. Místo toho, abych se více věnovala pacientovi, sedím u stolu a vyplňuji sedm různých složek. Když jsme tu tři sestry, tak se to ještě dá zvládnout. Jedna vyplňuje papíry, zbylé dvě obíhají děti. Chirurgie musí být rychlá. Když je nás tu méně, zvládá se to jen těžko.

Změnila se za tu dobu nějak Dětská nemocnice?

Především se rozrostla, budov je více. Přibyla samozřejmě i spousta nových zaměstnanců. Nemocnice mi navíc připadá více otevřená. Dřív nebyly návštěvy, nikam se nesmělo a všechno bylo uzavřenější.Zdravotní sestra z brněnské Dětské nemocnice, kde pracujee už půl století, Blanka Themlová.

Jaká je práce s mnohdy těžce nemocnými dětmi?

Je to náročné. Za dětmi musíme chodit pořád. Zjišťujeme, jestli pláčou, protože je něco bolí, nebo jestli je jim smutno. Děti jsou ale zlaté. Nic nepředstírají. Když je bolí, tak je bolí. Chtějí jít domů, tak se jim snažíme co nejvíc pomoci, aby mohly jít co nejdříve. Máme tu spoustu hraček, pohádek, které jim předčítáme klidně i v noci. Když je jim zle, držíme je za ruku a počkáme, až usnou.

S jakými případy se nejčastěji setkáváte?

Protože jsme traumatologie, nejvíce máme úrazů. Pak jsou tu často chirurgické, ortopedické operace nebo složité neurochirurgické zákroky, které trvají i několik hodin. Máme tu děti, které potřebují delší péči, více léků nebo speciální léčbu.

Je nějaký dětský pacient, na kterého nezapomenete?

Takových pacientů mám hodně. Všichni se mi svým způsobem vryjí do paměti. Některé děti tu kvůli vážnějším úrazům leží velmi dlouho. Pak od nás odcházejí jako ležáci na rehabilitace, a když se nám potom přijdou ukázat, už chodí. Je to pěkný pocit.

Jak se vám spolupracuje s rodiči dětských pacientů? Jsou díky internetu informovanější než dříve?

Jsou, ale spíše jednostranně, například pouze o jedné chorobě. Občas to pak přináší potíže. Jako se ve školách rodiče snaží poučovat učitele, jak mají učit, podobné je to i u nás. Rodiče se nám snaží radit, jak máme léčit. Dítě občas přesvědčím daleko snadněji, že něco musím udělat, než jeho matku nebo otce. Je to o to těžší, že zákroky na chirurgii jsou téměř vždy bolestivé.

Setkala jste se někdy se smrtí pacienta?

Dříve ano. Byla to jiná doba. Nebyly léky, postupy ani přístroje, jaké máme dnes. Umíralo tehdy daleko víc dětí. Teď se s něčím takovým naštěstí setkáváme minimálně.

Co je potřeba k tomu, aby člověk mohl dělat zdravotní sestru?

Chce to mít chuť pomáhat lidem. To je ten hlavní předpoklad. Člověk musí upozaďovat své potřeby, své pohodlí a věnovat se pa-cientům dvanáct hodin v kuse. Je třeba také lidský přístup, sestra musí být snášenlivá a také něco vydržet. Nedá se to dělat bez ohromné trpělivosti. To, že se něco nedaří, vás nemůže odrovnat. Všechno vždy není tak růžové jako v Ordinaci v růžové zahradě.

Blanka Themlová
• Narodila se v Brně.
• Vystudovala na Střední zdravotnické škole v Jaselské ulici.
• Od svých dvaceti let pracuje v Dětské nemocnici jako zdravotní sestra.
• Nyní pracuje na klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie.
• Ráda cestuje a tráví čas s rodinou.
• Má syna a tři vnoučata.

Řada lidí může mít právě kvůli seriálům dojem, že v nemocnicích je to samý románek mezi sestrami a lékaři. Jak je to z vaší zkušenosti?

Nevím, jak je to na jiných odděleních, u nás ale nikdy nic takového nepanovalo. Máme tolik práce, že na to ani není čas. Když už přijde doktor, tak po něm každý chce, aby něco dělal. Aby psal, rozhodoval nebo léčil, takže odtud občas spíše utíkají. Doktoři a sestry už navíc nejsou příliš v kurzu. To spíš lékaři s lékařkami. Lidé velmi podléhají tomu, co vidí v seriálech a věří jim. Mají pak zkreslené představy o tom, jak to v nemocnici funguje. Kolikrát se stane, že někdo přijde a řekne, že to tady není jako v seriálové ordinaci. Není to žádná kávička a posedávání.

Mezi zdravotními sestrami na pracovištích drtivě převažují ženy. Stejně je tomu i u vás. Máte kvůli tomu občas v kolektivu spory?

V tomto věku už nic takového neřešíme. Známe se dvacet let, takže jsme toho spolu spoustu zažily. Vycházíme si vstříc, měníme služby, když některá nemůže, a pomáháme si. Jsou tu jen zkušené, hodné a pracovité sestry a od kolegyň sneseme i kritiku. Máme také skvělého lékaře, který je hodný, slušný a pracuje výborně s dětmi. Kdyby to nebylo fajn, tak tady tak dlouho nevydržíme.

Hodně se mluví o tom, že v nemocnicích chybí zdravotní sestry. Čím to podle vás je?

Ve fakultních nemocnicích to podle mě není až tak o penězích. Je to o tom, že člověk je na dvanáct hodin pryč z domu a v hlavě musí mít jen práci. Nemůže jít každou chvilku někam za zábavou nebo být o svátcích pokaždé doma s rodinou. Chce to oběť a schopnost přizpůsobit se. A hlavně musíte tu práci mít rádi. Jinak je to hrozně náročné, zejména psychicky. Jste dvanáct hodin mezi bolestí a utrpením a musíte z toho pacienty nějak dostat a pomoci jim. Zároveň je třeba v sobě pořád hledat energii. Pacienti tu jsou často v depresích. Hlavně dětem se musíme věnovat, chválit je a říkat, že jsou nejšikovnější. Většinou si tady na nějaké vlastní trable ani nevzpomeneme.

Odreagováváte se po práci nějak?

Někdy přijdu po náročné službě domů a nepustím ani rádio, ani televizi. Musím mít hodinu klid, aby mi ty zvuky z hlavy vyšuměly. Pak už je to zase dobré. Mám syna a tři vnoučátka, se kterými se také pořád stýkáme a užíváme si společný čas. Mám ráda pohyb a můj koníček je cestování. Už to ale není tak jako dřív, že bych sbalila batoh a vyrazila. Ráda bych si v budoucnu zaletěla do Číny.Zdravotní sestra z brněnské Dětské nemocnice, kde pracujee už půl století, Blanka Themlová.

Jak jste se dostala k práci sestry? Chtěla jste jí být odmalička?

Myslím, že úplně odmalička ne. Ráda jsem tancovala a chtěla jsem být chvíli baletka. Jezdívala jsem ke strýci a tetě. Strýc byl chirurg a já jezdila k němu na obvod. Později měl ordinaci u sebe doma a měl v ní prosklené lékárny, které byly plné stříkaček a různých nástrojů. Už jako dítě jsem si s nimi hrála a bylo to pro mě normální. Vzpomínám si, že jsem pak od prvopočátku chtěla jít na chirurgii, kde je všechno rychlé. Tady se uřízne, tady sešije a je po problému.

Kde jste vyrůstala?

Narodila jsem se v Brně. Bydleli jsme přímo naproti blázinci. Viděla jsem tam do zahrady a kamarádila se i s dětmi tamních zaměstnanců. Díky nim jsem znala všechny pacienty. Každou chvíli odtud někdo přelezl zeď a utekl, pak ho naháněli zřízenci. My jsme pak s křikem pelášili na opačnou stranu. Bylo to vzrušující, pořád se něco dělo. Tehdy byla padesátá léta, takže v blázinci bylo i hodně žen, jejichž muži se nikdy nevrátili z války. Dodnes si třeba pamatuji na stařenku, která každý den stála u zábradlí se sbaleným uzlíčkem a čekala, až si pro ni přijde její manžel.

Kde jste obor vystudovala?

Vystudovala jsem zdravotnickou školu v Jaselské ulici. Dětská sestra byl tehdy výběrový obor, a protože tatínek byl úředník, nejdřív mě tam kvůli tomu nevzali. Byla to strašná doba. Rok před školou jsem proto na chirurgii musela dělat uklízečku. Uklízela jsem i ve vile Tugendhat. Pak mě teprve vzali. Byla jsem tak strašně hrdá a pyšná, že jsem sestra. A doteď toho nelituji. V Dětské nemocnici jsem už od dvaceti let a práce mi pořád přináší potěšení. Doporučila bych ji, i když může být ze začátku těžká.

Autor: Růžena Machálková

27.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 13 000 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu Operátor výroby. Požadované vzdělání: střední nebo střední odborné bez maturity a bez vyučení. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Hledáme šikovné pracanty, kteří budou splňovat následující podmínky:, - manuální zručnost (dobrý zrak, brýle nevadí), - ochotu práce na směny , - vše Vás zaučíme, , Co Vám za dobře odvedenou práci nabízíme?, - práci v zavedené firmě, - adekvátní platové ohodnocení, - závodní stravování, - čisté pracoviště, - férový přístup, - možnost kariérního růstu. Pracoviště: Chemoplast bec, a.s., Pražská, č.p. 1602, 678 01 Blansko 1. Informace: Lenka Skočková, +420 606 708 586. Obchod - Obchod Obchodní referent 25 000 Kč Obchodní referenti Konzultant/ka partnerské prodejny T-Mobile Boskovice. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., Máte rádi pocit, když se vaši zákazníci usmívají kvůli vám? Když každá soutěž končí vaší výhrou? Tak do toho pojďte s námi. Hledáme totiž někoho kdo má rád život v pohybu a jeho největší radostí je pocit, že ty zelená čísla ve vašich výsledcích nejsou náhoda, ale vaše práce, , Váš profil, o baví vás soutěžit a neustále se posouvat, o máte obchodního ducha a baví vás prodej, o ve vypjatých situacích umíte zachovat chladnou hlavu, o každý den se chcete učit něco nového, , Vaše úkoly a pracovní náplň, o vaším úkolem bude, aby zákazníci svěřené prodejny dostávali tu nejlepší péči a vždy se cítili jako "doma", o stanete se součástí týmu, který se rád usmívá a posouvá své hranice a vaším úkolem bude dobře zapadnout, o mimo to budete i motivovat a rozvíjet sebe sama spolu se svým vedoucím, o vaše slovo bude mít skutečnou váhu a všechny podněty pro zkvalitnění prostředí a podmínek budeme považovat za důležité, Tak a teď co za to?, o za váš platový výměr se rozhodně nebudete moci stydět. Průměrně si naši lidé na prodejně vydělají 25 000 Kč měsíčně s tím, že ti nejlepší dosáhnou nad 40 000 Kč, ale není se čeho bát žadný strop u nás neplatí, o budete pracovat v příjemném pracovním prostředí v přátelské společnosti, o čeká na vás spousta soutěží, o máme rádi, když se u nás naši zaměstnanci cítí dobře, proto máme spoustu benefitů, Oslovila vás naše nabídka? Pokud ano, rádi vás poznáme i my. Pečlivě si přečteme váš životopis a průvodní dopis. Každou žádost vyhodnotíme a do tří dnů odpovíme, První kontakt telefonicky v čase 9-18h na čísle: 603 427 098 nebo na mail: rataj@setronic.cz. Pracoviště: Ing. jan jílek - provozovna boskovice, nám. Dr. Snětiny, č.p. 2275, 680 01 Boskovice. Informace: Vojtěch Rataj, +420 603 427 098. Výroba - Výroba Brusič nástrojů a kovů 20 000 Kč Brusiči nástrojů a kovů Brusič. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: , • broušení dle technických výkresů a technologických postupů, • příprava povrchů před konečnou povrchovou úpravou, , Požadujeme: , • zkušenosti s broušením, • zkušenosti ze strojírenské výroby, • manuální zručnost, pečlivost, spolehlivost, pracovitost, • schopnost aktivní práce v týmu, • ochota učit se novým věcem, • trestní bezúhonnost, , Nabízíme:, • zázemí velké stabilní společnosti, • zaměstnání na hlavní pracovní poměr, • smlouva na dobu neurčitou, • závodní stravování s příspěvkem zaměstnavatele. Pracoviště: Bef home, s.r.o., 679 07 Kotvrdovice. Informace: Jana Pospíšilová, +420 516 428 240. Stavebnictví - Stavebnictví Stavební zámečníci 20 000 Kč Stavební zámečníci Zámečník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., Vhodné i pro uchazeče po vyučení. Praxe vítána., První kontakt telefonicky na čísle: 731 530 739 nebo na mail: tomas.fiala@expono.cz. Pracoviště: Expono steelforce, a.s. - středisko adamov, Nádražní, č.p. 490, 679 04 Adamov 1. Informace: Tomáš Fiala, +420 731 530 739.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 12.–13. listopadu 2018

Další drama na přejezdu a návštěva ze Slovenska na odstřel: zhlédněte videa dne

Kristýna Znamenáčková.

Politička i klavíristka? K výročí republiky hrála na Tajwanu

Naši prvňáčci: představíme školáky ze ZŠ Lipovec

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku startuje druhý ročník úspěšného a oblíbeného projektu Deníku - Naši prvňáčci. První společná tabla letočních prvňáků z vašeho regionu najdete vždy ve středečním tištěném vydání Blanenského deníku Rovnost. Tentokrát, 14. listopadu 2018, představíme prvňáky ze ZŠ Lipovec.

Na Skalní mlýn dorazí bezpečněji. Po nové stezce

Blanensko – Do Skalního Mlýna v Moravském krasu míří v sezoně stovky tisíc turistů. Většina z nich autem. Dost lidí také na kole nebo pěšky. Ti budou nyní cestovat bezpečněji.

Cizinec hazardoval na přejezdu. S dodávkou uvízl mezi závorami

Blansko /VIDEO/ - Adrenalinová scéna se před několika dny naskytla řidičům a chodcům u železničního přejezdu ve stanici Blansko město. Řidič bílé dodávky vjel ve směru ze Starého Blanska na koleje i přesto, že blikala výstražná červená světla. V kolejišti ho pak zablokovaly závory.

Žena z Olešnice zabila manžela. K vraždě se přiznala

Blanensko – Hádka s největší pravděpodobností předcházela vraždě, která se v pondělí dopoledne stala v Olešnici. Starší žena tam zabila svého manžela. Ten na místě podlehl bodnému poranění. „Obviněná se ke svému jednání doznala a v nejbližších dnech se rozhodne, zda bude stíhání ze zvlášť závažného zločinu vraždy čelit na svobodě nebo ve vazbě. Na objasnění všech okolností případu kriminalisté i nadále pracují,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT