Zdeněk Koudelka: S Klausovou amnestií souhlasím. Jako právník i člověk

Právě on podal žalobu kvůli lidem z kandidátky hnutí Žít Brno, kteří neměli bydliště v Brně. „Doufal jsem, že u Ústavního soudu se stížností proti zrušení voleb vyhrajeme. Soud totiž dlouhodobě zastává přístup, že se volby mají opakovat jen při nejzávažnějších porušeních zákona. Proto mne překvapilo už rozhodnutí krajského soudu o zrušení voleb. Nesouhlasil jsem s ním ani politicky, ani právnicky. Znejišťování voleb a vyvolávání nových v mimořádných termínech oslabuje demokracii," tvrdí Koudelka.

Jak demokracii opakování voleb oslabuje?
V dalších volbách výrazně klesá účast voličů. Změna ztěžuje i správu obce. Zásah soudu v Brně-severu byl neústavní proto, že poškodil volby jako základ demokracie.

Považujete rozhodnutí soudu za váš osobní úspěch?
Jsem právník a platí zásada, že se k soudu chodí pro rozhodnutí. Každého potěší, když vyhraje. Osobně jsem často vyhrál v případech, kdy jsem to nečekal. A v případech, kdy jsem myslel, že vyhrajeme, to bylo naopak.

Uznáváte u voleb v Brně-severu fakt, že byl zákon porušený alespoň v menším rozsahu?
Určitě ne. Předvolební koncerty s občerstvením se pořádají zcela běžně, současný ministr Andrej Babiš dokonce rozdával lidem koblihy. Pokud budeme povolební koncert hodnotit jako zakázanou činnost, dostaneme se do situace, že jakákoli volební agitace bude zakázaná. Ale agitování k volbám patří. Rozhodující je, aby volič byl za plentou sám a mohl si vybrat, koho volit. Bez ohledu na to, na který koncert pak půjde. Už krajský soud konstatoval, že lidé volili tajně a svobodně a nenosili si žádné předvyplněné volební lístky.

Vy jste ovšem za stranu Antibursík po komunálních volbách také zpochybňoval jejich výsledky, protože hnutí Žít Brno mělo na kandidátní listině kandidáty bez trvalého bydliště v Brně. Ale nepokoušel jste se vyvolat opakování voleb. Proč jste požadovali jen přepočítání hlasů?
Důvod je to, co jsem už řekl. Pokud kvůli jedné podvádějící straně zrušíme volby, potrestáme tím všechny. Voliče i kandidující strany, kteří vynaložili námahu či peníze k tomu, aby hlasovali, nebo kandidovali. Postihnout je třeba toho, kdo podvádí.

Soud nakonec ovšem Žít Brno prakticky nepostihl.
Zrušil zvolení náhradníků, kteří neměli v okamžiku voleb trvalý pobyt. Výsledky to nezměnilo. Ale ukázalo se, že i další kandidáti měli v Brně pobyt jen fiktivní a ve skutečnosti bydleli na jiných adresách. Soud to nepovažoval za tak zásadní chybu. Já bych ale nechtěl mít primátora, který bydlí mimo Brno, ani starostu, který nebydlí v Jundrově. Je to jako zvolit prezidenta, který si sem přijede jen pro funkci. Pokud to nevadí soudu, je to jedna věc. Ale voličům by to vadit mělo.

Co se týče hnutí Žít Brno, moc se netajíte, že je vám nesympatické. Nehrálo to právě roli v žalobách na volby a trestním oznámení na členy?
Advokát zastupuje klienta, protože to je jeho profese. Když má k věci sympatie, je to jen dobře. Ale musí zastupovat i věci, se kterými nesouzní. To nemůže hrát roli.

A v tomto případě jste s žalobcem souzněl?
Určitě. Jsem pevně přesvědčený, že samospráva je o tom, aby se spravovali sami lidé, kteří v daném místě bydlí. Nikoli někdo odjinud.
Do sporů s novým vedením města jste vstoupil i kvůli referendu o poloze brněnského nádraží.

Tento spor jste ale prohráli. Je možné datum konání referenda příští rok na podzim přesto ještě změnit?
Ano. Podali jsme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nenamítáme neplatnost vyhlášení referenda, ale pouze jeho odklad o dva roky. To je v rozporu se základní lhůtou, která je devadesát dnů mezi vyhlášením a konáním referenda. Zákon sice umožňuje jej odsunout na později, ale mělo by to být v přiměřeném intervalu dejme tomu půl roku. Teď se Brnu v podstatě znemožňuje podnikat nějaká rozhodnutí ve věci nádraží po velmi dlouhou dobu. Včetně žádostí o dotace. Jinde se staví nádraží po celé republice. Obrovské investice jdou hlavně do Prahy. A jenom v Brně nádraží chátrá. To je výsledek rozhodnutí radnice. Je legitimní, že opoziční ODS a ČSSD proti němu brojí.

Jaký je váš osobní názor na polohu nádraží?
V současné době jsem pro odsunutou polohu. Vlakem cestuji a vím, že určující je návaznost také na regionální autobusy a možnost parkování v místě. I pokud se podaří rekonstrukce v centru či stavba pod Petrovem, návaznost na regionální autobusy nebude a ani nemá kde vzniknout významné parkoviště. To komplikuje dopravu pro všechny, kdo nejsou přímo z centra Brna. Buď ve městě nekončí a cestují dál, nebo se chtějí autem dostat do své městské části.

Nedávno jste se vyjadřoval také ke zvyšování platů soudců. Jste spokojený s řešením přijatým vládou?
Je jen dílčí a není důležité. Je to řešení konkrétní situace, a ne trvalého stavu. Problém platů soudců je v tom, že se zcela odtrhly od mezd jiných představitelů státu. Původně měl předseda Ústavního soudu stejný plat jako předseda poslanecké sněmovny či senátu. Byla v tom rovnováha moci. Nejvyšší mzdu měl prezident. Teď má předseda Ústavního soudu přes dvě stě tisíc korun měsíčně. Teprve daleko za ním je prezident. To považuji za narušení zásady dělby moci ve státě. Do budoucna se pak bude ten problém vracet. Pokaždé, když úředníkům, hasičům nebo učitelům přidají tisíc korun, začínající soudce dostane automaticky navíc tři tisíce a předseda Ústavního soudu devět tisíc. Otázka zní, zda skutečně považujeme ostatní služebníky státu za tak výrazně méně přínosné než třeba předsedu Ústavního soudu. Já si dobrého lékaře či vysokoškolského učitele vážím víc.

Vy osobně jste se přitom ústavním soudcem měl v roce 2012 také stát. Obrátili se proti vám ale senátoři a označili vás za jednoho ze strůjců špatného stavu justice, někteří mluvili o justiční mafii. Jiní o vašem přílišném propojení s politikou. Jak se s odstupem času díváte na to, co se dělo a řeklo?
Tam se proti mně postavil hlavně Jiří Dienstbier mladší. Jeho si jako právníka ani jako politika nevážím a dávám to i najevo. On se pak podle toho zachoval. Vše, co prochází hlasováním, je také o osobních sympatiích či nesympatiích ke konkrétním lidem.

A máte ještě do budoucna ambici bojovat o post soudce?
V současnosti některé personální záležitosti v justici významně ovlivňuje duo Rychetský a Baxa (předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa – pozn. red.). Jejich názory nesdílím, takže v žádném případě o pozici neusiluji. Navíc mám teď možnost svobodně publikovat, což je pro mne velmi přínosné. Pakliže jste držitel některých vlivných pozic v justici, očekává se, že psát přestanete. Nebo alespoň přestanete psát kriticky. A to já si rád kritického psaní užiji.

Vaše jméno je spojované také s kontroverzní amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Neukázalo se s odstupem času, že nebyla úplně ideální? Mnoho zločinců je zase zpátky ve vězení…
Je třeba oddělit dvě věci. První je propuštění z výkonu trestu. Zde byl problém v tom, že než nastoupil prezident Václav Klaus, bývala v Československu a České republice průměrně jedna amnestie za dva roky, která uvolňovala přeplněné věznice. Před amnestií Václava Klause roku 2013 dlouho žádná nebyla. Poslední v roce 1998, a tak uplynulo od poslední patnáct let. Lidé si na amnestie odvykli. Pokud jde o zastavená dlouhá stíhání u trestných činů s tresty pod deset let, s tím souhlasím. Pokud je někdo osm a dokonce i patnáct let stíhaný, většinou to znamená, že je proti němu málo důkazů, ale zároveň se jej bojí státní zástupci a soudci zprostit obvinění. Stíhání člověka ale velmi poškozuje a může mu zmařit profesní uplatnění. To, že je někdo stíhaný, neznamená, že je skutečně pachatel.

Do jaké míry jste byl spoluautor amnestie?
Nejsem zvyklý fabulovat. Zopakuji, co jsem prohlásil. Tuhle záležitost se mnou konzultovali. Ale pokud jde o tvorbu amnestie, necítím se být oprávněný mluvit o tom, o čem nejsem plně informovaný. Nicméně opakuji, že plně s amnestií Václava Klause souhlasím. Jako právník i jako člověk.

Nejste ovšem jen právník, ale také politik ČSSD. Vaše domovské sdružení v brněnském Jundrově navrhovalo před prezidentskou volbou jako kandidáta strany Miloše Zemana. Nebylo paradoxní už tak brzo podporovat kandidáta jiné strany?
Miloš Zeman bude s ČSSD spojovaný vždy, stejně jako Václav Klaus s ODS. Jsou to lidé, kteří tyto strany dovedli v devadesátých letech na výsluní politiky. Není tak určující, jakou stranickou knížku v konkrétním čase mají. Zeman je levicový politik. A ve srovnání s tehdejším oficiálním kandidátem strany Jiřím Dienstbierem mladším je významná politická osobnost. Srovnávat Zemana a Dienstbiera je jako srovnávat mercedes a trabant. Můžeme mít trabanty i rádi, ale je jasné, že jakýkoli závod s mercedesem vedený podle pravidel prohraje.

Vy chcete ještě do politiky zasahovat?
Jsem v zastupitelstvu Jundrova. Ale politicky se angažuji tím, že publikuji politické komentáře. Dnes se naštěstí díky internetu demokratizovala možnost psát a šířit svoje myšlenky. Takové politické působení je pro mě nad nějakou oficiální funkci.

Na stole máte moravskou vlajku, na internetových stránkách moravskou orlici. Cítíte se být Moravan? Podporujete samosprávnost Moravy?
Jsem Moravan. Narodil jsem se zde a byl jsem tak vychovávaný. Ctím dějiny vlastní země. A podporuji i samosprávnost Moravy. Jsou jen dvě věci, které bych vládě Miloše Zemana vyčítal. Zaprvé, že dala k dispozici vzdušný prostor pro americká a německá letadla bombardující Jugoslávii v roce 1999. Za druhé, že výrazně centralizovala stát, v čemž pokračovaly další vlády. To znamená i ekonomické dopady. Nejvyšší úřady jsou v Praze a tam utrácejí. Přitom Brno se sídly soudů prokázalo, že centrální orgány mohou být i jinde. Nevím, proč má Báňský úřad sídlo v Praze, kde nejsou ani doly, ani báňská vysoká škola, a ne v Ostravě.