Škůdce, který trápí lesníky po celé republice, podle něj způsobil nevyčíslitelné škody. „Stromy v parku mají úplně jinou hodnotu než v lese. Přicházíme o dřeviny, které tvořily důležitou složku parku. Mají kompoziční úlohu, například vytváří clonu,“ zmínil Bernad.

Nyní zvažují, jaké druhy dřevin na místo poškozených jehličnanů vysadí. „Nemá smysl vysazovat ty samé, pokud se nezmění klima. Budeme vysazovat spíše ty, co byly domestikované už za Lichtenštejnů, a to sekvojovce, cypřišky, jalovec,“ poznamenal Bernad.

Podle odborníků letos kůrovec řádil méně, než v předchozích letech. Díky deštivému konci jara a vlhkému létu i nižším teplotám než v posledních letech se letos na horách vylíhly pouze dvě generace nebezpečného brouka, ale třetí už to do mrazů nestihne. Loni byly tři a v nižších polohách i čtyři. „Počasí ale určitě nepovede k úplnému zastavení kůrovce," sdělil Radek Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně.

Lesy budou podle něj v budoucnu druhově bohatší. „Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou," vyjmenoval Pokorný.

Smrk byl podle něj doposud na polovině lesních ploch. „Udržíme jej tak na 35 procentech," míní Pokorný.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny letos vysadí téměř jeden milion nových stromků. „Sázíme zhruba třicet druhů dřevin. Nejvíce buky, duby a javory. Po celém území našeho školního podniku, nejčastěji na holinách po kůrovcových těžbách," uvedl za podnik Lumír Dobrovolný.