Boris Trofim přijel do Brna poprvé před sedmi lety na pozvání kamaráda. Město ho tak uchvátilo, že se do něj rozhodl přestěhovat natrvalo. „Kamarád začal obchodovat s Ruskem a potřeboval někoho, kdo rozumí obchodu a zároveň mluví dobře rusky. Nejprve jsme byli domluvení na půl roku, nakonec se mi tady zalíbilo a rozhodl jsem se zůstat,“ vzpomíná pětatřicetiletý Rus.

Na několika místech po Brně i celé České republice se objevily podivné nápisy v cizím jazyce.
Cizojazyčné vzkazy? Špatně zvolená forma. Na první pohled mě vylekaly, říká žena

Stejně jako Trofim míří do Brna každoročně tisíce cizinců. V současnosti jich ve městě žije už téměř třicet tisíc. Nejvíce jich je ze Slovenska, Vietnamu, Ukrajiny a Rumunska. „Většina z nich přichází do města za prací nebo za studiem. Najdou se ale i lidé, kteří se stěhují kvůli rodině nebo mezinárodní ochraně,“ sdělilaza brněnský magistrát Zuzana Šrámková.

Cizinci v Brně
• V současnosti žije v Brně 29 171 cizinců.
• Nejvíce lidí se přistěhovalo ze Slovenska, Vietnamu, Ukrajiny a Rumunska.
• Lidé se do města stěhují nejčastěji za prací, studiem a kvůli rodině.
• Cizince trápí problémyv komunikaci s úřady.

Kvůli rostoucí přistěhovalecké komunitě posiluje brněnský magistrát služby, které jí nabízí. Mají například nárok na stejné sociální poradenství jako rodilí Češi. „Lidem třeba radíme, kde si mohou vyřídit věci jako živnostenský list a podobně. Dále také spolupracujeme s nevládními organizacemi, které se snaží cizincům pomáhat,“ doplnil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Jednou z organizací, které cizincům v Brně pomáhají, je agentura Foreigners. „Pomáháme prakticky se vším, co cizinci ke svému životu potřebují, například s hledáním ubytování. Naši lidé s nimi chodí na prohlídky bytů nebo pomáhají s komunikací s majitelem bytu,“ vysvětlila Lucie Pátková z agentury.

Hlavním problémem, se kterým se cizinci v Brně potýkají, je to, že mnozí úředníci ani řadoví Brňané neumí natolik anglicky, aby se s nimi domluvili. „Určitě by moc pomohlo, kdyby lidé na úřadech lépe ovládali cizí jazyky, hlavně pak angličtinu,“ dodala Pátková.

Ilustrační foto.
Mercedesem bych ujel, řekl sedmdesátiletý řidič po patnáctikilometrové honičce

Potvrzuje to i Boris Trofim. „Abych tady mohl pracovat a trvale bydlet, musel jsem zařídit spoustu papírů. Na úřadech jsem ale narážel na to, že úředníci neuměli dobře anglicky a často vůbec nepochopili, co od nich potřebuji. Na schůzky pak se mnou musel chodit kamarád,“ potvrdil Rus.