Největší rozkvět podle něj toto místo zažilo v druhé polovině devátého století. „Bylo zde rozsáhlé opevněné hradiště, i hospodářsky byla tato oblast na výši. Existovala tady například dílna na kroužkové košile a další výrobní objekty," vypráví Kašpárek.

Trochu složitější bylo v té době téma náboženství, o němž podle něj neexistují úplně jasné důkazy. „Hlavním bylo křesťanství, které sem přišlo koncem devátého století. Pohanství zřejmě přežívalo, pak se projevilo v desátém století po rozpadu Velké Moravy. Vznikla tady pohanská svatyně v podobě několika dřevěných idolů. Pravděpodobně se jim obětovávalo," míní Pardubičan, jenž je povoláním archeolog.

Při sobotní akci pořadatelé vycházeli spíše z lidových zvyklostí. Co se z té doby zachovalo? „Určitě barvení vajíček o Velikonocích. To je starý pohanský zvyk, který převzali křesťané. Vejce nacházíme i v raně středověkých hrobech. Potom lidé vynášeli Morenu. Ta do dneška zůstává též v lidových zvycích," vyjmenovává Kašpárek.

Návštěvníci si prohlédli i výzbroj raně středověkého bojovníka. „Ukazujeme lidem naživo raně středověkou taktiku boje," říká převlečený franský vojvoda.