Nohy bolí, hlava třeští, tělo nastavené na španělský režim mi říká, že ještě rozhodně není čas vstávat a jít do práce. Probouzím se po dni stráveném chozením po Brně, vysvětlováním našich zvyků, chystáním pivních párty a v neposlední řadě oslavováním ve španělském stylu. Do kůže tutorů, kteří se starají o zahraniční studenty Masarykovy univerzity v Brně, jsem se vžila v seriálu Deníku Rovnost na den (s).

Den začal obědem. Pro "Erasmáky" a tedy i jejich tutory je to dost příznačné. Čekám před jednou z brněnských studentských menz na svou svěřenku Yleniu Alvarez z Kanárských ostrovů. Přichází se španělsky typickým půlhodinovým zpožděním a ospale vypadajícími kamarádkami. „Zrovna jsme vstaly," vysvětluje Ylenia. Můžu jen tiše závidět.

Banda Španělek mě v zástupu poslušně následuje, takže si připadám trochu jako ve školce. Nebo jako husa se svými housaty. „Co je to kachna se zelím?" ptá se Ylenia.

Vysvětluju jí, že tohle jídlo by na její středomořský žaludek asi bylo trochu moc. Když si ale holky snaží objednat, nastává problém. Kuchařky mluví zatvrzele jenom česky. Vzniká chaos. I s mojí pomocí končíme se dvěma lososy, ke kterým se nikdo nehlásí.

KOMPLETNÍ SERIÁL SI PŘEČTĚTE VE ČTVRTEČNÍM DENÍKU ROVNOST

KLÁRA ČÁPOVÁ