Pouze jedno umístění na stupních vítězů vybojovali čeští biatlonisté na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Medailovou odměnu si odvezla před třemi týdny jen smíšená štafeta. I když si domácí sportovci připsali pouze bronz, pořadatelé aspirují na zlato. Mezi velkými sportovními akcemi za posledních několik let na jižní Moravě a Vysočině skončí bez problémů v plusu.

Po čtyři roky staré zkušenosti s libereckým mistrovstvím světa v klasickém lyžování, po kterém zůstaly víc než stomilionové dluhy, byla velkolepá akce na Vysočině bez problémů. „Nemohli jsme si dovolit skončit v minusu. Šampionát v Liberci nám někteří lidé stále připomínali," uvedl šéf organizačního výboru Jiří Hamza. Vydělané peníze investuje Český svaz biatlonu do podpory mládeže.

Zatímco tato akce vyšla organizátorům v kladných číslech, s opačnou situací se už několik let za sebou perou pořadatelé motocyklového světového šampionátu na Masarykově okruhu. Loňská Velká cena České republiky v Brně skončila ve ztrátě víc než čtyřicet milionů korun. „Přesto má pro nás smysl ji pořádat. Díky ní nám zůstává status tratě, na které se jezdí prestižní závody MotoGP a můžeme dráhu komerčně pronajímat za vyšší cenu," upozornil mluvčí Automotodromu Brno Jiří Smetana.

I když tím ztrátu v desítkách milionů nepokryjí, přesto jde podle Smetany o nejlepší možnost, jak zachovat prestiž brněnskému okruhu a zároveň přitáhnout sportovní akci světového významu.

Za stovky milionů

Podobné akce ale něco stojí. Velká cena vyšla na téměř 137 milionů korun, biatlonové mistrovství světa spolklo skoro o šedesát milionů víc. Necelou polovinu peněz získali novoměstští pořadatelé z veřejného sektoru, bez kterého se podle nich nic takového nedá uspořádat. „Vyplatí se to. Přínos mistrovství světa pro Vysočinu je téměř půl miliardy korun," vypočítal sumu krajský hejtman Jiří Běhounek.

V opačné pozici byli například loni pořadatelé Světového poháru horských kol v Novém Městě. „Dostali jsme pouze několik desítek tisíc od kraje," podotkl organizátor Ján Svorada. Ten většinu z osmi milionů korun sehnal od sponzorů. „Přímé dotace někdy tvoří pouze zlomek peněz. Proto je důležitější podpora poskytnutím prostor, výhodnějšího pronájmu nebo pomoc s propagací," vysvětlil Marek Pavlík vyučující na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně předmět ekonomika sportu.

Podle pořadatelů není hlavní cíl zisk. „Neděláme to pro to, abychom bohatli. Důležité je, když nezbudou dluhy a akce poslouží k propagaci republiky, místa nebo sportu," tvrdí bývalý manažer brněnských basketbalistek z brněnských Žabovřesk Hamza.

Akce nelákají pouze sportovce, ale také davy fanoušků z České republiky i ze zahraničí. Mezi víc než dvou set tisíci z těch, kteří sledovali zápolení novodobých „myslivců na lyžích" ve Vysočina Areně, nechyběla ani Němka Lea Huberová. „Jsou tady pěkné hospůdky. Vzali jsme si i s sebou běžky, abychom se podívali po okolí," sdělila žena, která přijela z pět set kilometrů vzdáleného Saarbrückenu.

Příliv turistů pak pomáhá místním podnikatelům. „Kromě biatlonistů u nás předtím bydleli i závodníci z různých zemí, kteří přijeli na Světový pohár v horských kolech. V květnu tu budou zase," popsal situaci vedoucí penzionu Vrchovina Aleš Hrstka.

Největší sportovní akce na jižní Moravě a Vysočině za poslední čtyři roky.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Velký zisk ohrožuje schválení dotací

Brno - Pořádat velkou sportovní akci kvůli zisku? Z ekonomického pohledu lze nepochybně najít i mnohem lepší investiční příležitosti. Motivace a cíle pořadatelů jsou zpravidla mnohem širší. „Vedle dosažení zisku je to snaha udělat něco dobrého pro sport," tvrdí Marek Pavlík, který na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně vyučuje předmět ekonomika sportu.

Lidé i přesto úspěšnost sportovní akce hodnotí podle toho, zda skončila v plusu, případně aspoň nebyla prodělečná. „To, že skončí účetně bez zisku, neznamená, že pořadatelé nedostali odměnu za vykonanou práci," vysvětluje Pavlík.

Podle něj často výdělečnost není ani žádoucí. „Dosažení velkého zisku v budoucnu patrně omezí ochotu obcí, krajů či státu akci podporovat, když je soběstačná. Současně se zdá, že na ziskové akce se dívají méně sympaticky i lidé. Také rozpočet na olympijské hry se plánuje jako vyrovnaný," domnívá se ekonom.

I bez ziskovosti však vykazují sportovní akce své přínosy. Opět se projevují v širších souvislostech. „Úspěch lze měřit příjmy z turistického ruchu, oceněním netržních přínosů, jako například propagace regionu či dopadem na regionální hrubý domácí produkt a podobně," vypočítává způsoby, kterými lze sportovní podnik zhodnotit. Zároveň podotýká, že některé charakteristiky lze jen těžko vyčíslit.

Sportovní klání určitého typu však přinášejí i negativní dopady. „V oblastech s horší infrastrukturou mohou být přetížené dopravní uzly, někde také mohou tyto akce znečišťovat životní prostředí," popisuje zápory.

Některá sportovní zápolení skončí oproti původním předpokladům i ve ztrátě. Jedná se například o mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci z roku 2009, po kterém zůstaly dluhy okolo sta milionů korun. „Organizátoři pravděpodobně přecenili příjmy, nebo naopak podcenili náklady," myslí si Pavlík.

Zároveň poukazuje na otázku dělby výdělečných a nevýdělečných činností. „Příkladem jsou toalety. Když je pro diváky přistavíte, nic na nich nevyděláte, ale v případě stánku s občerstvením ano. Pořadatel si musí ohlídat, aby mu příjem ze zisku prodejců občerstvení, případně pronájmu prostor pro ně, pokryl náklady na toalety," popisuje rozhodování pořadatelů.

Pro určení cen vstupenek musí vzít v úvahu nejen požadavek příjmu, ale i kupní sílu obyvatelstva. „V zahraničí jsou ceny běžně vyšší, ale právě i kupní síla je tam zpravidla na jiné úrovni," popisuje současnou situaci Pavlík.

A ukazuje to na případě městských běžeckých maratonů. „V seriálu Run Czech existuje výhodné startovné pro členy klubu. Tím se stane bez překážek jakýkoli český běžec," vysvětluje.

Ačkoli uspořádání drtivé většiny sportovních akcí se neobejde bez veřejných peněz, Pavlík se domnívá, že lze uspět i bez nich. „Spíš je důležitá nepřímá podpora, jako například poskytnutí prostor, výhodnější pronájem, záštita či pomoc při propagaci," dodává.

Jiří Hamza (vpravo) s medailemi pro MS v biatlonu.Lákadlem jsou domácí sportovci, tvrdí manažer Hamza

Nové Město na Moravě, Brno /ROZHOVOR/ - Když před téměř deseti lety poprvé přišel s myšlenkou biatlonového mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, téměř všichni okolo něj si nevěřícně klepali na čelo. „V té době jim to připadalo jako science fiction," říká Jiří Hamza. Nyní má za sebou šéf organizačního výboru letošního světového šampionátu úspěšně uspořádané mistrovství, které navíc skončí v plusu.

Co bylo na přípravě akce nejnáročnější?

Získat všechna povolení na stavby a včas je dodělat. Zažívali jsme velký stres, zda se to podaří. Druhý nesnadný úkol bylo shánění peněz.

Bylo to složité?

Sport po pádu Sazky a nešťastném mistrovství světa v Liberci (skončilo s víc než stamilionovými dluhy pozn. red.) před čtyřmi lety není moc v dobré kondici. Výchozí situace tedy nebyla ideální. Při vyjednávání ale záleží na přesvědčení kompetentních lidí, že váš projekt má smysl i přínos. Nejen krátkodobý, ale i do budoucna. I když jsme spolupracovali s krajem a městem, dokud nemáte peníze na účtu, nemůžete si být ničím jistý.

Zvýšil se dohled státních institucí po ztrátovém libereckém mistrovství?

Svoje peníze si hlídají, což je správné a nutné. Nevidím na tom nic špatného, že chtějí vědět, kde jejich dotace skončily.

Stojí za to pořádat i akce, u kterých už dopředu víte, že skončí ve ztrátě?

Vše záleží na zvážení plusů a minusů. I slabý prodělek může být dobrý.

Do jaké míry ovlivňuje úspěch akce divácká návštěvnost?

Z lístků jsme získali necelou čtvrtinu všech peněz. To je nezanedbatelný příjem. Ale nejsme v Americe, aby šampionát zaplatili jen lidé. Tak to nefunguje u žádného sportu v Evropě kromě fotbalu. Akce typu mistrovství světa nejde pořádat bez příspěvku veřejného sektoru.

Máte nějaký recept na lákání diváků? Do Nového Města jich přišlo přes dvě stě tisíc.

Nejdůležitější jsou domácí sportovci. Musíte je mít ve špičce, což v biatlonu naštěstí je, ale dost jsme na tom zapracovali. Bez toho je jakékoli lákání daleko složitější a dražší než investovat do sportu jako takového. Podobné akce ale mají primárně sloužit k výchově mladých dobrých sportovců.

Cizinci jsou v jídle vybíravější

Nové Město na Moravě - Zájem zahraničních sportovců včetně české biatlonové reprezentace zažil při nedávném mistrovství světa novoměstský penzion Vrchovina.

Nebylo to poprvé. Sportovci si toto ubytovací zařízení vybírají často. „Kromě loňského světového poháru u nás členové biatlonové reprezentace byli i na soustředění, takže už věděli, do čeho jdou. Jsou to skvělí a bezproblémoví hosté," uvedl vedoucí penzionu Aleš Hrstka.

Ve Vrchovině přespává nadšenců do sportu pořád dost. Řada z nich už je pravidelnými hosty, což se majitelům líbí. Znamená to pro ně zajištěný výdělek.

Penzion těží především z toho, že leží v blízkosti Vysočina Areny, kde se jely i závody posledního biatlonového svě-tového šampionátu. „Bývají u nás i různé sportovní oddíly na soustředění. Nejedná se vždy jen o biatlonisty. Ubytovali jsme i sportovce z různých zemí, kteří přijeli na Světový pohár v horských kolech. V květnu tu budou zase," přiblížil Hrstka.

A čím je podle něj jejich penzion tak lákavý, že jej navštěvuje tolik sportovců? „Asi klidným místem a příjemným ubytováním. Nechci se chlubit, ale podle mě máme i velice vstřícný přístup personálu," uvedl vedoucí.

Speciality

Někteří zákazníci jsou pro penziony i postrach. Především z pohledu požadavků, případně nároků na speciální jídelníček. Hrstka však tvrdí, že se svými hosty tyto problémy téměř nemají. „Čeští závodníci jsou v tomto ohledu v pohodě. Jídelníček sice upravený mají, ale jedná se o těstoviny, bílé maso, zeleninu a podobně. Nic extra, co by byl velký problém splnit, si nevymýšlejí," podotkl.

Cizinci jsou v tomto ohledu podle něj vybíravější. „Třeba když jeden je Američan a nejí to, druhý je Francouz a zase není zvyklý na tamhleto. To se pak musíme hodně snažit, abychom všechny požadavky skloubili a hostům vyhověli," uvedl.

Běžní návštěvníci, kteří do Vrchoviny chtějí přijet, se ale nemusejí bát, že pokoje jsou pouze pro sportovce. Podle vedoucího penzionu neznamená, že nejsou nachystaní i pro lidi, kteří třeba neuběhnout tři kilometry či neumějí lyžovat. „Rozhodně nejsme zaměření výhradně a jen na sportovce. Vážíme si všech hostů," usmál se Hrstka.

Dodal, že dělá například rekondiční pobyty zaměřené na kardiaky, astmatiky či diabetiky. „Nabízíme i možnost pořádat školení, semináře, firemní akce, rodinné oslavy, rauty, svatby a další akce," poznamenal Hrstka.

Třeba na poslední květnový víkend, kdy se v novoměstské Vysočina Areně uskuteční Světový pohár horských kol 2013, je už ale v penzionu beznadějně obsazeno. „Ubytovací kapacity máme zamluvené ze strany organizátorů. Ale kdo u nás bude přesně bydlet, to ještě nevíme," dodal.