„Focení s tak známým fotografem pro mě znamená spoustu zkušeností. Nebylo to ani nějak extra náročné. Pan Vano vybral místo, pózu, vyfotil a pro mě bylo hotovo. Zabralo to asi tři hodiny," vypráví mladík.

Důvodem, proč se do focení přihlásil, byla trochu zvědavost. Touha zkusit něco nového. „Šel jsem do toho ještě s kamarádem a kluky z cimbálové muziky Vergariovci. Reakce od přátel i rodiny jsou veskrze pozitivní. Říkají, že budu slavný," míní Ptáčník s úsměvem.

Před objektiv profesionálního umělce se postavil vůbec poprvé. A v nadsázce naznačuje, že by to nemuselo být naposledy. „Ze srandy bych mohl říct, že bych se focení věnoval i v budoucnu, ale ve skutečnosti tomu tak asi nebude," říká mladík.

Přesto… Pokud by se podobná příležitost naskytla znovu, jeho jméno by se mezi zájemci zase objevilo. Pokud ne, zůstane mu alespoň snímek, který je součástí kalendáře doplněný o Vanův podpis. „Rozhodně si ho nechám doma na památku," poznamenává Ptáčník.

Křest kalendáře v Moravské Nové Vsi si nenechaly ujít zástupy domácích obyvatel. Po slavnostním aktu, u nějž byl Vano, či třeba herečka a diplomatka Magda Vášáryová 
s partnerem Milanem Lasicou. Fotograf dokonce předstoupil před publikum 
v podlužácké košili a jako dar dostal i další součást kroje: čepec. „Také jsem jako dítě chodil v kroji. Ovšem nikoliv jednou za rok, ale každý den. 
V jednom do školy, v dalším pak do kostela a v jiném zase třeba na pohřeb. Kroje jsem ale nikdy nefotil, přitom je vidím jako něco nádherného," vypráví Vano do mikrofonu.

Zároveň tvrdí, že nechtěl vytvořit fotky do archivu, který je tradičními snímky plný. „Chtěl jsem udělat fotky pro mladé, kteří kroje nosí 
a jsou hrdí na to, že si jej mohou obléct. Důležité je, že se to líbí holkám, které kalendář kupují třikrát víc, než kluci," doplňuje s pousmáním Vano.

Kalendář po zveřejnění vzbudil v minulých dnech diskuzi, zda nafocení mladých mužů, v některých případech polonahých, není zneuctění kroje. Proti se vyslovili zejména konzervativní zastánci.