„Náhodný turista rysa možná viděl poslední den minulého roku ve skalnaté rokli nedaleko Nového Hrádku. V blízké lokalitě nalezli stopy podobné rysím i lesníci Správy národního parku. Tuto ohroženou a chráněnou šelmu zoologové naposledy v Podyjí pozorovali na počátku nulté dekády," přiblížil mluvčí národního parku David Grossmann

Právě možné setkání s touto velice plachou šelmou zpestřilo silvestrovskou vycházku jednomu z místních turistů. „Zaslechl jsem výrazné zvuky asi sto metrů nad řekou v rokli bohaté na skalní útvary jsem zpozoroval zvíře o velikosti středně velkého psa. Poté jsem zahlédl zřejmě druhý kus, který byl menšího vzrůstu. Zvířata jsem viděl několik sekund, ale zvuky se ještě několikrát opakovaly po dobu asi dvou minut," popsal své pozorování správcům parku.

Takové setkání je ale velice vzácné. „Je to velice plaché zvíře a nebývá úplně obvyklé ho vidět v divoké přírodě. Lidé se vůbec nemusí bát toho, že by je napadl," upřesnila vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Rys má v dějinách národního parku pohnutou historii. V devadesátých letech minulého století zde byl ilegálně vysazen. Tento dobrodružný pokus však skončil nezdarem. Rys se zde neusadil. Podle zoologa Jihomoravského muzea Antonína Reitera je velice nepravděpodobné, že by se tato šelma v Podyjí trvale zabydlela. „Na to je rozloha parku příliš malá. Předpokládám ale, že rys území středního Podyjí využívá jako migrační koridor mezi karpatskou, alpskou a šumavskou populací," uvažoval Reiter.

V Česku rysové trvale žijí například na Šumavě, na severovýchodní Moravě nebo v Jeseníkách. Rysí stopy ale odborníci objevují i v Krkonoších nebo na Broumovsku. Největším nepřítelem tohoto silně ohroženého a chráněného tvora jsou především pytláci.

Rys je největší evropská kočkovitá šelma. Samec dorůstá délky až jeden metr a může vážit i šestatřicet kilogramů. Jeho typickým životním prostředím jsou oblasti smíšených a jehličnatých lesů ve středních a vyšších polohách.