CO DĚLAT PŘI NESNÁZÍCH V CIZINĚ? RADY A CELÉ TÉMA NAJDETE POUZE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST NA STRANĚ 6.

Zkušenost Viktora Pláteníka? Aby přišel v Paříži o věci, stačila jen první jízda metrem po ubytování v hotelu. „Na nástupišti byla tlačenice a já cítil, jak se na mě někdo nalepil. Najednou sem si všiml škubnutí a kapsu jsem měl obrácenou naruby. Jenže já už byl v metru a zloděj stál venku na nástupišti," popisuje svoji zkušenost Pláteník.

Po okradení musel na ambasádu. „Zatímco zbytek zájezdu šel do Louvru, já s partnerkou jsme se vydali pro náhradní pas," vzpomíná.

Nejdříve si ale potřeboval pořídit novou fotografii. „Musel jsem se vyfotit v jedné z budek, které byly v metru. Vůbec jsem s ní ale neuměl pracovat. Nakonec mi poradil černoch, který byl nedaleko," říká okradený muž.

Po cestě s partnerkou na ambasádu zjistil, že má velké štěstí v neštěstí. „Byl státní svátek a na ambasádě měli otevřeno jenom dopoledne, kdy jsme dorazili. Když jsem vysvětlil, co se mi stalo, tak si jen zavolali do Prahy a ověřili si moje údaje. Asi do hodiny jsem dostal náhradní pas a tak jsem za pár dnů mohl odletět zase zpátky do České republiky," uvádí Pláteník.

Ještě na velvyslanectví přitom zažila jeho partnerka drobnou nepříjemnost. „Chtěla si jen odskočit na záchod, ale tamní zaměstnanci ji vysvětlili, že v budově nemají žádné záchody pro veřejnost. Prohlásila pak, že je vidět, že jsme na českém území, protože jinde ve Francii by se nic podobného nestalo," dodává Pláteník.