Největší podíl jehličnatých stromů, podle statistik z roku 2015 celkem šedesát procent, mají v okrese lesy na Drahanské vrchovině. Většina z nich spadá do vojenského újezdu Březina, takže je spravují Vojenské lesy a statky.

Podle Romana Dymáčka z vojenských lesů chce armádní firma trend obrátit. „Za optimální považujeme šedesát procent lesů listnatých a čtyřicet jehličnatých,“ uvedl Dymáček s tím, že dominantní dřevina severu Vyškovska je smrk ztepilý.

45procent buku chtějí vojenští lesníci do padesáti let v porostech na severu Vyškovska. Oproti současnému stavu je to víc než dvojnásobek.

Podle Dymáčka je omezení smrků důležité i proto, že tato dřevina snadno podléhá lýkožroutům. A stále počasí kůrovcovým kalamitám nahrává. „Škůdcům se daří, když málo prší a jsou vysoké teploty,“ shrnul Dymáček. Smrk má podle něj růst ve vyšších polohách, kde se vyskytuje přirozeně.

Ústup smrčin nemusí být vynucený. Podle lesníků budou kvůli klimatickým změnám smrčiny v nižších polohách hynout. „Pokud bude přetrvávat současné podnebí, můžou mít na úbytku smrčin podíl i klimatické změny a vytlačit je do nadmořské výšky nad tři sta metrů,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Víc listnatých lesů prosazují i aktivisté. „Víc listnáčů a také výběrové kácení po jednotlivých stromech by přineslo postupné uzdravování českých lesů,“ uvedla na svých stránkách organizace Hnutí Duha.

Ilustrační foto.
Obce chtějí miliony. Na obnovu a výstavbu hřišť

Složení lesa se na Vyškovsku výrazně mění v oblasti Litenčické pahorkatiny. V nižších polohách tam rostou hlavně duby a habry, ve vyšších buky a smrky. Na jihu Vyškovska v oblasti Ždánického lesa už převažují listnáče, především buk a dub.

Státní lesníci nicméně poukazují, že pro svůj ekonomický význam nelze jehličnaté porosty úplně potlačit. „Měkké dříví bude i nadále významná surovina, bez které se některá odvětví našeho hospodářství, například stavebnictví, zřejmě neobejdou,“ dodala mluvčí Jouklová.

Statistiky to potvrzují. V roce 2015 vytěžili lesníci v České republice přes 17,6 milionů metrů krychlových dřeva, z toho smrk tvořil osmdesát procent.

ANTONÍN ZACHOVAL