Letos policisté na jižní Moravě do konce září řešili jedenáct vražd, za stejné období vloni jich přitom bylo jedenadvacet. „Proč se letos vraždilo méně, je těžké určit. Sérioví vrazi nám v kraji neřádili nikdy, většinou to nebývá nic plánovaného. Jde spíš o problémy mezi lidmi, kteří se znají," konstatovala policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Podle policejních statistik se v kraji od roku 2010 nepodařilo objasnit dvanáct vražd, realita je ale jiná. „Čísla nejde upravovat zpětně, pokud případ třeba vyřešíme v lednu následujícího roku, ve statistikách v roce, kdy se stal, je pořád vedený jako neobjasněná," vysvětlila mluvčí.

Pro zvětšení klikněte.

Nejčastěji se na jižní Moravě vraždí kvůli osobním vztahům. „Bývají to hlavně domácí masakry. Pod sekcí ostatní motivy jsou potom třeba vraždy v afektu nebo z pomsty, případně nějaké potyčky," popsala mluvčí Cejnková.

K vraždám s motivem v kolonce ostatní se řadí i případ z Grmelovy ulice v Brně. „Dva muži se tam zhruba před třemi lety nepohodli kvůli nevrácené půjčce a jeden z nich zabil toho druhého sekerou," doplnila mluvčí.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka při násilných trestných činech hraje většinou velkou roli agresivita. „Ta je zakódovaná v každém z nás. Někdo jí má víc a hůř se s ní vyrovnává. Důvodem pro vraždu je ale i jednání v afektu. Mezi další důležité faktory patří také prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, zvlášť pokud mu není vštěpovaná úcta k druhému. Nejde to ovšem brát úplně univerzálně," konstatoval psycholog.

Jeden z nejhorších případů, který museli v poslední době jihomoravští kriminalisté řešit, byla loňská vražda tří novorozeňat v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku. V září se jejich matka u soudu přiznala, že dvě z dětí v únoru uškrtila a jednomu potom nepomohla, když se dusilo.

Některé případy se zase podaří objasnit až po mnoha letech. Jedním z nich byl i případ mrtvé prostitutky, který vyřešili brněnští kriminalisté v roce 2012, tedy patnáct let po její vraždě, která měla loupežný motiv.

Ani to ale není rekord. „Stalo se i to, že se vyřešila vražda po devatenácti letech, tedy přesně rok před jejím promlčením. Kdyby se tedy stalo, že by se po dvaceti letech někdo k hrůznému činu přiznal, zůstal by bez trestu," objasnil brněnský elitní kriminalista Miroslav Jedlička a dodal, že na některé typy vražd, třeba z rasových důvodů nebo při teroristických útocích, se promlčecí lhůta nevztahuje.