Tisícovka za nedostatek hotovosti. Vysoké pokuty nás likvidují, zlobí se řidiči

„Sazebník museli vytvořit leda lidé, kteří nechápou, jak vypadá skutečný provoz. Jediný záměr, který v něm vidím, je to, že díky němu získají snadno naše peníze. S kolegy dostáváme sankce v podstatě neustále. Když vezmu v potaz to, že naše čistá výplata nepřesahuje patnáct tisíc korun, tak jsou téměř likvidační. Nerozumím tomu, jak mohl kraj a Kordis, kteří integrovanou dopravu provozují, takový sazebník schválit," zdůraznil jeden z řidičů, který si kvůli obavě o místo nepřál zveřejnit své jméno. Redakce Vyškovského deníku Rovnost, která má sazebník k dispozici, ho však zná.

Podle mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové kraj ani Kordis k řidičům jako takovým vztah nemají. „Smlouvy uzavíráme s dopravcem. Pokuty jsou tak vždy požadované po něm, nikoliv po řidiči. Zda následně jako zaměstnavatel po řidiči pokutu vymáhá, je vždy na dopravci. Kraj ani Kordis do této oblasti rozhodování nezasahují," informovala.

Nicméně potvrdila, že sazebník byl součástí krajské zadávací dokumentace při zadávání zakázek k zajištění dopravní obslužnosti. „Tvoří tak nedílnou přílohu smluv o veřejných službách mezi krajem a dopravcem. Považujeme jej za přiměřený," řekla mluvčí.

Jedním z problémových bodů je podle řidičů třeba podmínka, že pod pokutou tisíc korun u sebe musí mít dostatečnou hotovost tak, aby mohl cestujícímu vrátit na jakoukoliv bankovku. „To ale není možné. Když se sejde několik lidí po sobě, kteří platí tisícikorunou, je to problém. Někdo vytáhne i dvoutisícovku. Přitom v přepravních podmínkách v článku osm je uvedené, že za jízdenku má cestující platit odpočítanou částkou," upozornil řidič.

Pro menší autobusy

U dalších bodů míru zavinění ovlivnit podle svých slov nedokáže. „Například musíme přijet čelem na zastávku a zastavit tak, abychom stáli přímo u hrany nástupiště. Některé zastávky jsou ale stavěné na mnohem menší autobusy a my se na ně zkrátka nevlezeme. Sporný je podle mě i bod, který se týká vydání nesprávné jízdenky. Může se stát jen obyčejná lidská chyba, které si nemusím hned všimnout, a za to zaplatím tisíc korun," pokrčil rameny.

Podle mluvčí kraje, pokud mají zaměstnanci dopravce za to, že regres smluvního postihu je neoprávněný, mají možnost se bránit právní cestou. „Nikoliv však prostřednictvím Jihomoravského kraje, ten k tomu není příslušný," upozornila Kapitančiková s tím, že dodatečná úprava sazebníku u uzavřených smluv není možná.

Dodala, že je třeba si uvědomit, že pro řádnou funkčnost celého systému je nezbytně nutné, aby byly ze strany dopravce dodržované všechny povinnosti. „Kraj a Kordis musejí vždy dbát především na zájmy cestujících, pro které je systém určený. Jim samotným totiž v důsledku nedodržení povinností, kdy například spoj odjede ze zastávky dříve, můžou vzniknout mnohem větší škody, než je vyměřená výše smluvní pokuty," naznačila Kapitančiková. Zástupce ředitele Kordisu Květoslav Havlík k dotazu prohlásil, že se společnost s odpověďmi kraje ztotožňuje.

Podle advokátky Kláry Gottwaldové, která se zabývá i pracovním právem, zákoník práce obecně nepřipouští, ba přímo zakazuje, ukládat zaměstnanci peněžní postihy za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu s výjimkou škody, za kterou odpovídá. „Na druhou stranu může stanovit, že některé složky měsíční mzdy zaměstnance jsou pohyblivé. Pak by v případě nesplnění některé předem stanovené podmínky bylo možné, že obdrží tuto část mzdy ve snížené výši nebo vůbec," popsala advokátka.

V takovém případě však nejde o peněžní postih, protože zaměstnanec nesplnil předem stanovené podmínky, na které se pohyblivá složka mzdy váže. Pokud plat nebyl sjednaný v pracovní smlouvě, je možné výši mzdy měnit pouze se souhlasem zaměstnance. „Jeho mzda nesmí klesnout pod základní sazbu minimální mzdy. Vše ale závisí na bližším se seznámením s případem. Nemůžu tak s jistotou říci, jestli zaměstnavatel postupuje v rozporu se zákonem nebo jestli nedochází ke snižování pohyblivé složky mzdy," dodala Gottwaldová.