Příčiny vzniku Parkinsonovy choroby jsou stále předmětem vědeckého bádání. Velkou roli pravděpodobně hraje dědičnost, prostředí a životospráva. „Jedná se o neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb,“ popsal již dříve neurolog z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Marek Baláž.

Parkinson má desítky příznaků jako snížení mimiky, zmenšování písma, úbytek spontánních pohybů nebo změny nálady, poruchy úsudku a paměti. Nemoc je nevyléčitelná, avšak vhodnou medikací lze zmírnit její postup. „Terapie je velmi individualizována. Základním kamenem jsou léky zvyšující hladinu dopaminu v mozku. Ve střední fázi Parkinsonovy nemoci je efekt medikace méně stabilní a objevuje se kolísání kvality pohybu, medikaci je nutno upravovat, měnit schéma dávkování. Tedy stav pacienta se mění, po užití léků je hybnost dobrá, za několik hodin se podstatně zhoršuje,“ doplnil Baláž.

Onemocnění se nejčastěji objevuje ve věku pětašedesáti let, ale jsou i pacienti v mladším věku. Přibližně pět až deset procent je diagnostikovaných ve věku pod padesát let. Muži mají o něco vyšší riziko rozvoje onemocnění než ženy.

Parkinsonovou chorobou trpěli například papež Jan Pavel II., malíř Salvador Dalí nebo boxer Muhammad Ali.