Světelná mikroskopie dokáže oproti elektronové sledovat živé vzorky, například bakterie nebo lidské buňky. Umí také poskytnout informace o procesech, které ve vzorcích probíhají. „Při dostatečném vzorku buněk jsme schopni provést analýzu a určit, zda konkrétní léčba potlačuje metastáze, což se tradičně příliš nezkoumá. V podstatě ani nebylo jak,“ uvedl přední odborník na výzkum rakoviny Daniel Zicha.

Díky speciálnímu světelnému mikroskopu z Brna výzkumníci o buňkách získávají větší množství přesnějších dat. Zaběhlé mikroskopické techniky potřebují delší dobu na pozorování, výzkum je náročnější a méně přesný. Speciální světelný mikroskop tak zásadním způsobem posouvá hranice současného výzkumu v mnoha oblastech medicíny.

Letošní Štědrý den byl pro hasiče, záchranáře i policisty náročnější, než v předchozích letech.
Štědrý den v Brně a na Brněnsku: propadlá střecha, nehody i požáry

Přístroj je schopný například testovat léčbu nádorů jednotlivým pacientům takzvaně na míru. Analýza buněk a testování vhodnosti chemoterapeutické léčby se v takovém případě provádí u každého pacienta zvlášť. Rozdíly mohou být i v rámci jedné diagnózy. „Co je nebezpečné pro jednoho, nemusí být nebezpečné pro jiného. Záleží na genetickém pozadí daného člověka. Může se stát, že diagnóza je optimistická, lékaři na základě toho předepíší mírnou léčbu a nestačí to, nebo zase naopak při pesimistickém výhledu nasadí drastickou léčbu, která pacienta zbytečně odrovná,“ nastínil Zicha.

Petr Půček, který studuje na Vysokém učení technickém v Brně, neměl o podílu školy při zrodu speciálního mikroskopu ani ponětí. „Je pro mě fascinující, že na mé škole vznikají takové projekty. Věřím, že tento průlom již brzy pomůže v boji proti mnoha zákeřným nemocem,“ reagoval student oboru informační technologie.

Trenérka a výživová poradkyně Barbora Demelová.
Předsevzetí? Na nový rok nečekejte, začněte hned, radí trenérka z Brna

Vývoj složitého přístroje trval více než dvacet let a podílely se na něm různé obory i pracoviště. „Ve vývoji je třeba odborníků všeho druhu. Někteří to vymýšlejí principiálně, někdo to pak musí navrhnout opticky a následně třeba mechanicky. Kdyby se někdo očima díval na to, co z mikroskopu vychází, neuvidí nic. Obrázek se totiž musí ještě sejmout a zpracovat v počítači,“ popsal hlavní vynálezce mikroskopu Radim Chmelík.

Cena speciálního světelného mikroskopu z Brna se počítá v milionech korun. Záleží na vybavení a doplňcích, jaké výzkumná instituce požaduje. Přístroje první generace putovaly na lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a Vysoké učení technické v Brně. Současnou druhou generaci využívají vědci například v Ústavu Molekulární genetiky Akademie věd v Praze nebo v Ústavu Maxe Plancka v Drážďanech. Další přístroj začne brzy sloužit na univerzitě na Krétě.

Za vznikem firmy Telight, která cílí na oblasti světelné mikroskopie, stojí společnost Tescan

Tescan založilo v roce 1991 jako garážovou firmu 5 vývojářů a techniků z tehdejší Tesly Brno

Firma zpočátku vyráběla jen příslušenství k mikroskopům, záhy však uvedla na trh svůj první elektronový mikroskop Proxima

Expanze brněnské firmy vyvrcholila v roce 2013 sloučením s francouzskou společností Orsay Physics, centrála i výroba zůstaly v Kohoutovicích

Tescan Orsay Holding se postupně rozrostl o 14 dceřiných firem s několika stovkami zaměstnanců

Firma patří mezi světovou špičku v oboru mikroskopie, její roční obrat převyšuje 2 miliardy korun

Společnost Telight se později osamostatnila, mezi podílníky však i nadále zůstali někteří ze zakladatelů Tescanu, včetně Jaroslava Klímy