Místo aby po škole zamířil na kroužek parkouru, jde desetiletý Erik rovnou domů. Než aby se učil skákat přes překážky na hřišti, tráví čas venku s kamarády nebo hraje na počítači. „Štve ho, že do kroužku nemůže. I mně. Kdyby zůstaly kroužky otevřené, jsou lidé víc v klidu. Teď se budou děti i rodiče bát. Na druhou stranu, kdyby byli lidi víc zodpovědní a zůstali doma, když mají příznaky, zavírat by se nemuselo,“ zhodnotila Erikova matka Lenka Kiliánová.

Bez kroužků zůstaly od minulého týdne tisíce jihomoravských dětí. Kvůli omezením spojených s koronavirem totiž střediska volného času musela zavřít dveře. Původně měla centra zůstat zavřená do osmnáctého října, kvůli horšímu vývoji si ale na kroužky lidé počkají ještě déle. Pokud se situace nezmění, do keramiky či do florbalu půjdou děti až za dva týdny, konkrétně 26. října. „Pořád spoléháme na to, že to potrvá dva až tři týdny. Vše se pořád mění, takže čekáme. Některé kroužky můžeme udělat online, ale u všech to nejde,“ řekl ředitel břeclavského Střediska volného času Duhovka Zdeněk Petr.

Pacient na lůžku v brněnské nemocnici.
Koronavirová stovka překonána. V Bohunicích už poněkolikáté chystají další lůžka

Zákaz kroužků a podle něj bude mít i ekonomické následky. „Ohrožuje nás to už od jara. Propad v příjmech není malý a teď to nevypadá, že si polepšíme. Kvůli viru se navíc přihlásilo méně dětí než obvykle,“ zapochyboval. Přes nejistou situaci je zatím rodiče neodhlašují.

Problémy se nevyhnou ani znojemskému středisku volného času. Tamní lektoři jezdí učit i do okolních škol, aby nemuseli všichni dojíždět do Znojma. S příjmy z takových kroužků ale letos počítat nemohou. "V minimálně deseti školách nám kroužky vůbec neotevřeli. Prostě řekli, že letos žádné kroužky přes střediska dělat nebudou. Je to pro nás problém, protože na konci října vykazujeme činnost a vyplňujeme tabulky. Na základě toho pak dostáváme prostředky. Už teď víme, že se nám to nepodaří splnit," poznamenala ředitelka střediska Hana Bílková. Peníze za kroužky, o které děti přijdou, vrátí rodičům středisko na konci roku.

Jednou z variant jak o kroužky nepřijít je podle lektorů vyučovat online. To například v brněnském středisku volného času Lužánky. „Forem bude víc. Od klasické online výuky po různé návody, výzvy nebo výuková videa. Tento týden dostanou účastníci kroužků i jejich rodiče dotazník. Chceme se jich zeptat, zda nemají online výuky už moc,“ zmínil ředitel střediska Jan Ondroušek.

Klasickou online výuku chce zavést třeba v kroužcích pro dospělé. Výuka přes internet podle něj může být zajímavá, přestože mnoho studentů ji dnes zažívá denně. "Zájmové vzdělávání většinou stojí na sociálním kontaktu a ten se nahrazuje velmi těžko. Ale například zadání, kde každý doma něco natočí a poté pošle lektorovi, který z toho udělá video je třeba zajímavá forma. Do natáčení se může zapojit celá rodina, může to být nějaký hec a výsledek je pak vidět na společném videu," dodal Ondroušek.

Ne každý kroužek lze ale převést do internetového prostoru. Už na jaře si to lektoři vyzkoušeli a ne vždy se dařilo. "Když jsme posílali zprávy e-mailem, neosvědčilo se to. Děti neměly chuť dělat další úkoly ještě dopoledne, když jich měly spoustu ze školy. Ze všech výtvarníků, kterým jsem posílala, zareagoval jeden," poznamenala Bílková.

Proti jaru mají navíc lektoři nevýhodu. V některých centrech se s dětmi viděli na úvodní hodině, jinde kroužky ani nezačaly a už museli zavřít. „Na jaře už měli děti s lektory navázaný určitý vztah. Byli už třeba propojení přes nějakou sociální síť. Teď to tak není, protože je teprve začátek roku,“ přiblížila.

Ilustrační fotografie.
Ohnisko v brněnském domově důchodců: plošné testy odhalily 22 případů

Stejně situaci vnímá i lektorka Zuzana Eremiášová, která učí výtvarné kroužky v Lužánkách. „Nemožnost přímého lidského kontaktu je zásadní nedostatek. Jedna úvodní hodina nestačí na seznámení. Vztah se buduje každým setkáním. Abychom mohli alespoň trochu komunikovat, chci začít online lekce,“ vysvětlila.

Nevýhodou jsou podle ní materiály, které jsou na tvoření někdy těžko sehnatelné. „Musím vymyslet hodiny, které jsou materiálově snadno dostupné, ale zároveň ne úplně primitivní. Sice mi online prostředí nejspíš usnadní práci, ale nic to nemění na tom, že bych s dětmi raději trávila čas tváří v tvář, dodala Eremiášová.

Tři tisíce rychlotestů za 1,1 milionu korun. Takový nákup v pondělí schválili jihomoravští radní. Testy, ze kterých se pacient dozví výsledek do čtvrt hodiny, poslouží jako záloha pro sociální služby. „Zásoba bude připravená pro krizový vývoj situace. Test může být diagnostický při absolutní nedostupnosti vyšetření PCR, u kterého je výsledek známý do dvou dnů,“ vysvětlil radní pro sociální oblast Marek Šlapal.

Kromě koupě testů schválili radní i další omezení v oblasti sociálních služeb. Domovy důchodců i další pobytové služby zřizované krajem od dneška přijmou pacienty z nemocnic, jen pokud budou mít negativní test na koronavirus.