Mnohá města Kraje Vysočina, především ta velká, nenávratně poškodily necitlivé architektonické zásahy. Buď se stavělo tam, kde se nemělo, anebo se zbytečně bouralo. Mnohé z nevyřešených urbanistických otázek trápí města  dodnes a jejich nejokatějším důsledkem jsou stavby, před kterými místní i turisté zavírají oči.

Je to případ Jihlavy. Jejím symbolem nejsou zbytky středověkých hradeb ani bohatá hornická historie, ale obrovské nákupní centrum Prior. „Anabáze s Priorem začala v dubnu 1974, kdy dělníci odstřelili většinu domů takzvaného Kreclu, tedy centrálního bloku domů na náměstí. Jednalo se o arogantní operaci tehdejší mocenské nomenklatury, která si přála postavit na místě někdejších masných a kupeckých krámů moderní obchodní dům," uvedl jihlavský architekt Jaroslav Huňáček.

Prior otevřel v roce 1983 a přesto, že jeho sortiment ničím nevynikal, stály u pokladen dlouhé fronty. Nyní je většina obyvatel Jihlavy pro zbourání obchodu. Nebo alespoň jeho přestavbu, která ho zlepší. Ovšem šance mají minimální. Vlastník ani provozovatel nehodlají do změny investovat. „A město na to nebude mít peníze nikdy," uvedl jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.

Místo Prioru chce na místě krajskou knihovnu. „Byla by tu hodnotná architektura jedenadvacátého století, která respektuje prostor a vrátí hodnotu městské památkové rezervaci," zdůraznil primátor.

Obludu na svém centrálním náměstí má i Žďár nad Sázavou. Přímo na náměstí Republiky se stal terčem posměchu hotel Bílý lev. Dlouhá léta chátral. Doplatil na časté střídání majitelů, kteří ho neopravili ani nezabezpečili proti dalšímu chátrání. V současnosti je již stavba natolik poškozená, že staticky ohrožuje i sousední domy a musí být co nejdříve stržena.

Nahradit ji má nové obchodně společenské centrum. „Půjde o klasickou stavbu, která se charakterem hodí na náměstí.  Počítám s použitím keramiky, skla a dřeva," řekl projektant Jiří Vohralík.

Bílý lev se měl demolovat již letos, ale zatím stále stojí.

Nejkontroverznější budovy na náměstích jižní Moravy a Vysočiny..

Sžít se s podobou svých náměstí nemůžou ani obyvatelé některých měst jižní Moravy. „Nejlepší, nebo spíše nejhorší  příklad je asi u náměstí v Znojmě," řekl architekt Mojmír Kyselka. Na tamním Masarykově náměstí jsou kontroverzní stavby hned dvě. Obchodní dům Dyje a Tip klub.

Komunistické stavby kritizují Znojemští i památkáři. „Když oba domy srovnám, je Dyje ještě kvalitní architekturou, i když působí značně rušivě. Nevzhlednou budovu klubu ale pravděpodobně nikdo nezbourá kvůli vysokým nákladům na demolici," uvedl znojemský památkář Jan Kozdas.

Ve Valticích na Břeclavsku zase dojem z náměstí kazí sousední budova radnice, která je dlouhodobě ve špatném stavu. „Z domu chtěla firma, která ho vlastní, udělat penzion, ale nevypadá to, že se v blízké době něco změní," povzdechl si starosta Valtic Pavel Trojan.

Nelibosti neušla ani některá náměstí v Brně. Na rozdíl od ostatních měst jižní Moravy je ale kritizují většinou jen lidé, odborníkům moderní stavby nebo díla nevadí.

Například historik umění Jan Sedlák hodnotí architekturu brněnských náměstí s nadhledem. Brňané si podle něj na novinky zvykají postupně. „Například hodinový stroj na náměstí Svobody. Má čistý tvar, který koresponduje s moderní Omegou v pozadí. Formálně je tedy to dílo dobré, horší je to s jeho funkčností. Kolik je hodin, totiž z orloje vyčte málokdo," podotkl Sedlák.

Stejně těžko jako na časostroj si lidé zvykali právě i na moderní nákupní centrum Omega. Naopak centrum Rozkvět přijali brzy. „Nemá totiž tak výraznou a pozoruhodnou architekturu," vysvětlil Sedlák.

Stavby bez nápadu podle něj náměstím škodí mnohem víc. „Příkladem může být budova tržnice na Zelném trhu, ta se mi nelíbí. Nemá úroveň na to, abychom se s ní smířili. Podle mého je to stereotypní prefabrikát," řekl.