Nanoroboty chtějí uvést do praxe za rok. Bakterie jsou totiž čím dál odolnější vůči antibiotikům, které se v případě zánětu běžně používají. „Je to vlastně voda s mikroroboty ve sklenici. Pacient si s ní vypláchne pusu a inteligentní, okem nepozorovatelné stroje vyhledají a zničí bakterie,“ vysvětlila Martina Ussia, která nanoroboty pod vedením jednoho z nejcitovanějších českých vědců Martina Pumery, vyvíjí.

Potenciál robotů menších než lidská buňka je však mnohem větší. V budoucnu by mohli hledat i ničit nádory nebo čistit podzemní vody od hormonů. „Vydali jsme se i směrem těžby přírodních zdrojů. Pomocí nanorobotů umíme extrahovat lithium nebo uran. Což značně napomáhá životnímu prostředí, protože po běžné těžbě uranu zůstane spoušť, která se uklízí dlouhé roky. Nanoroboti jsou mnohem šetrnější,“ řekl Deníku již dříve Pumera.

Brněnském výzkumné centrum Ceitec.
Další sci-fi původem z Brna: biologický implantát poháněný světlem přes kůži

Nicméně další využití chytrých strojů hned tak nenastane. Pumera, Ussia a kolegové pracují zatím totiž především pod mikroskopem. „Dokážeme naučit mikroroboty rozpoznávat nádorové buňky a odstranit je. Můžeme je aplikovat do těla třeba myši, ale už nevidíme, jak se chovají uvnitř. Nemáme na to přístroje. Pohyb a jejich biochemické schopnosti si tak můžeme pouze představovat a studovat odděleně,“ vysvětlila Ussia, dodávajíc, že současným tempem vývoje to bude možné třeba za deset let.

Nanoroboty si lze představit jako drobné pohyblivé stroje ve tvaru trubice, koule nebo lentilky, které jako zdroj energie využívají světlo, magnetické pole či chemické reakce. „Jednají pak na základě strojově naprogramovaného kódu. Někam se pohybují, tam se s něčím setkají a na základě instrukcí něco udělají. Je to trochu podobné stavebnici. Máte jednoduchý tvar, na který si jako z lega navážete jednotlivé vrstvy,“ vylíčil Martin Pumera.