Přestože jaro patří k nejoblíbenějším ročním obdobím, pro jistou skupinu lidí znamená spíš nepříjemnosti. Alergici vytahují kapesníky a houfně začínají navštěvovat ordinace lékařů. Na Vyškovsku podle nich lidí trpících alergiemi neustále přibývá.

Ordinace se i letos začaly plnit už s prvními teplými dny. „Lidé si chodí pro léky častěji, protože začínají pociťovat dýchací potíže. Nejvíce alergenů je teď ve vzduchu z kvetoucích stromů, časem je zase vystřídají jiné alergeny, třeba z bylin,“ sdělila alergoložka Iva Petrová.

Lidé podle ní nejsou alergičtí jen na pyly, které se ve vzduchu vyskytují hlavně přes jarní a letní sezonu. „Trápí je například roztoči z prachu nebo zvířecích chlupů. Lidé, kteří mají víc alergií zároveň, si od dýchacích problémů neodpočinou ani v zimě. Říká se tomu celoroční alergická rýma,“ vysvětlila Petrová.

Letošní jaro, kdy se venkovní teploty hodně mění, je podle ní nepříjemné hlavně pro alergiky uvedeného typu. „Lidé tráví slunné dny venku a obtěžují je pylové alergeny. Když se počasí zhorší, tráví čas doma, a tam je zase trápí alergické reakce na roztoče a plísně,“ upozornila Petrová.

Pylovou sezonu začínají pociťovat zejména lidé, kteří chodí často do přírody, například vyškovský rybář David Sciskala. „Jsem alergický hlavně na pyly. Přes sezonu mě kvůli nim trápí hlavně rýma a slzení očí. A právě teď to zrovna začíná, takže mě čeká krušné období,“ postěžoval si Sciskala.

Někteří lidé se potýkají s alergií už od dětství. „Mám alergii snad odjakživa a beru na ni léky, bohužel mi nic nepomáhá. Jsem alergická skoro na všechno, takže různými příznaky trpím celoročně,“ podotkla například Lucie Hrubá.

Rozhodla se proto na léky rezignovat. „Před rokem jsem se rozhodla, že prášky vysadím a budu je užívat jen tehdy, když budu mít opravdu problémy s dýcháním. To je třeba právě teď na jaře, když kvetou stromy,“ řekla Hrubá.

Přestože mnoho lidí alergickou rýmu podceňuje, podle odborníků se v případě zanedbání léčby může rozvinout v průduškové astma, které je pro nemocné mnohem nebezpečnější. Pylová informační služba proto neustále informuje o změnách v ovzduší, aby pomohla alergikům předejít možným obtížím.

Počet alergiků stále roste. Podle odborníků je to dané změnou životního prostředí a imunity člověka. „Roste tak například počet pacientů alergických na plísně. Příčinou je to, že si lidé stále častěji zateplují domy, což snižuje cirkulaci vzduchu,“ uvedla už dříve alergoložka Zdenka Koldová. Zároveň podle ní lidé zapomínají častěji větrat, což podporuje růst plísní, které můžou alergii vyvolávat.

Přestože většina alergiků trpí hlavně kvůli pylům a plísním, některým se nevyhýbají ani těžké reakce na jídlo. Například na lískové ořechy, jablka nebo lepek. Často tyto alergie bývají kombinované. „To, že jsem alergická na pyl z lípy, mi ani tak nevadí. Horší je moje alergie na lepek. Nemůžu jíst nic, co je vyrobené z obilí. Dokonce nemůžu pít ani pivo. Náklady na léčiva se pohybují kolem tisíce korun měsíčně. Ještě že se stát snaží na léčbu přispívat alespoň dětem,“ podotkla Eva Koutná.

PAVEL KUDLIČKA