Nejproblematičtější je na jihu kraje soutok Moravy a Dyje. Bobři tam působí obrovské škody. „Na ochranných hrázích a upravených korytek toku jsme je vloni vyčíslily na dvě stě sedmdesát milionů korun. Na břehových porostech to byly škody za osmnáct milionů a dalších dva a půl milionu stálo odstraňování bobřích hrází na síti drobných toků," vyjmenovala Gabriela Tomíčková z Povodí Moravy.

Ministerstvo životního prostředí situaci sleduje a snaží se ji řešit. „Vloni jsme přijali Program péče o bobra evropského, který představuje určitý přístup k jeho ochraně a zároveň snahu o řešení o řešení škod. Státní podniky Povodí mohou přispět svými bohatými zkušenostmi," uvedla mluvčí ministerstva Jana Taušová. Dodala, že jeden z prvních kroků naplňování nového programu je zahájení činnosti takzvaných bobřích poradců.

To má být tým, který v Jihomoravském kraji zřídí právě Povodí Moravy. „Poradci budou zejména biologové. Ti budou bobry monitorovat, upozorňovat na problémy a navrhovat řešení," sdělila Tomíčková.

Mezi odborníky, kteří se k bobrům mohou vyjádřit, patří například Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ten upozornil, že na činnost bobra je třeba nahlížet z širšího úhlu pohledu. „Bobr evropský, který se k nám před lety po naprostém vyhubení zase vrátil, zadržuje systémem svých hrází vodu v krajině. Napravuje tedy to, co člověk v minulosti narovnáváním vodních toků, melioracemi, odvodňováním podmáčených luk a dalšími vodohospodářskými úpravami napáchal," podotkl odborník.

Jeho kolegové i ministerstvo a vodohospodáři často skloňují kromě bobra i jméno dalšího zvířete. Kormorán velký stejně jako bobr způsobuje škody za desítky milionů korun. Požírá totiž ryby.

Kormoráni trápí například rybáře v Jaroslavicích, kde se nachází Zámecký rybník, největší rybník na Znojemsku. Opeřencům vyhovuje letošní sucho, mají totiž v mělké vodě poměrně snadný lov. „Denně přilétá asi třicet kormoránů. Každý z nich spořádá přibližně třičtvrtě kilogramů ryb a další dva nebo tři kousky pouze poškodí. Poraněné ryby ale později uhynou. Celé hejno kormoránů nás tedy připraví asi o sedmdesát kilogramů ryb denně," uvedl vedoucí střediska Jaroslavice, které spadá pod Rybnikářství Pohořelice, Martin Kozlík.

Na některých místech mohou dnes situaci s kormorány řešit plašením nebo odstřelem. Pták se totiž v dubnu loňského roku dočkal vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných druhů.

Podobná opatření ale nejsou například podle Roberta Stejskala z Národního parku Podyjí sama o sobě účinná. „Ochraně ryb před kormorány by prospělo zlepšení průtokových poměrů v řece Dyji. Uměle podmíněný nízký průtok v zimním období nejenže záporně ovlivňuje přirozenou reprodukci pstruha i lipana, ale také napomáhá lovecké úspěšnosti kormoránů," myslí si Stejskal.

S dravými ptáky se potýkají i na Hodonínsku. „Zlikvidují všechno. Když navíc v zimě zamrznou okolní rybníky, kormoráni naletí na tekoucí vody a řádí tam," řeklpředseda Moravského rybářského svazu Richard Werner.

Biolog Vlastimil Kostkan ze společnosti Conbios, která se zabývá výzkumem a vývojem v přírodních vědách, upozornil, že situaci také ovlivňuje stav ryb v rybnících. „V českých a moravských rybnících mají namačkané dvě tuny kaprů na hektar. U nás i v zahraničí existují i intenzivnější chovy. To ale bývají menší a často i sítěmi kryté nádrže. U nás jsou ale v této intenzitě chovu ryb zahrnuty rozsáhlé rybníky a celé rybniční soustavy. Ty nemají obdobu. Proto sem létají kormoráni ze severní Evropy," řekl Kostkan.

Dodal, že od rozkvětu rybářství v šestnáctém století až do poloviny dvacátého chovali rybáří kolem dvou až tří set kilogramů ryb na hektar. „A nikde nenajdete záznam, že by za těch téměř čtyři sta let na Moravu létala tisícová hejna kormoránů," konstatoval.

Ministerstvo životního prostředí teď kvůlí situaci jedná i s Evropskou komisí. Někteří z těch, kterým kormorán působí největší škody, jsou na tom teď hůř než dřív. Už totiž nemohou žádat náhradu za škody způsobené zvláště chráněným živočichem.

VÍCE SI O TÉMATU PŘEČTETE V ÚTERNÍM  DENÍKU ROVNOST