Klíšťata jsou nebezpečná, protože přenášejí řadu zákeřných nemocí. „Letos už v Jihomoravském kraji onemocnělo klíšťovou encefalitidou deset lidí,“ upřesnila včera epidemioložka Renata Ciupek z krajské hygienické stanice v Brně.

Ve srovnání se stejným obdobím předchozích dvou let jde o nárůst – loni i předloni evidovali hygienici touto dobou v kraji sedm případů zmíněné choroby. „Velká aktivita klíšťat v těchto dnech přináší aktuálně zvýšené riziko nákazy,“ varovala Ciupek.

Ilustrační foto. Voda z kohoutku.
Hrozba pro Brňany? V pitné vodě zjistí škodlivé mikroplasty, hormony i léčiva

Klíšťová encefalitida je podle ní onemocnění, kterému lze snadno předcházet například vhodným oblečením a repelenty a také očkováním. „Přesto v posledních letech evidujeme nárůst počtu případů. Zatímco v roce 2016 to bylo pětatřicet lidí s klíšťovou encefalitidou, loni jsme jich evidovali už jednasedmdesát, což je jednou tolik,“ porovnala hygienička.

Před klíšťaty varují i meteorologové. Jejich aktivitu popisují jako podíl parazitů, kteří jsou připravení k napadení hostitele, na celkové populaci klíšťat v dané oblasti. „Čím větší je počet takto aktivních klíšťat, tím vyšší je i stupeň rizika,“ napsali na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Podle něj bude v následujících dnech panovat nejvyšší riziko aktivity klíšťat, označené stupněm devět.

Okraje lesů a mýtiny

Cizopasníci mají v oblibě listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s travnatým porostem. Často se vyskytují i v porostech na okrajích vodních toků. „Typickými místy jejich výskytu jsou okraje lesů, mýtiny, lesy s podrostem, travnaté porosty na okrajích lesů, okolí vodních toků, potoků a tůní, ale i městské parky a zahrady s neposečenou trávou,“ vypočítala Ciupek.

To potvrdila i bioložka Alena Žákovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Letos jsme klíšťata v parcích zaznamenali už v únoru, kdy bylo teplo. Začátkem března to díky chladnějšímu počasí trochu opadlo, ale pak jich zase začalo přibývat,“ uvedla.

Spolu se studenty v pondělí podnikli takzvané vlajkování, kdy se nebezpeční roztoči sbírají pomocí bílých plachet a plen. Za jedinou hodinu nashromáždili v parku v brněnských Pisárkách jednaosmdesát klíšťat. „Loni v červnu jich bylo přitom podstatně méně, protože bylo sucho,“ upřesnila odbornice.

Brněnská přehrada, ilustrační foto.
Koupání bez rizika. Voda na Brněnské přehradě je podle odborníků bezpečná

Klíšťatům podle ní svědčí vlhké a teplé počasí, které právě nyní na jihu Moravy panuje. Z městských parků si přisáté parazity odnesou spíše psi. „Byli jsme se s přítelkyní na procházce se psem v parku Lužánky. Za hodinu měla fena na kůži pět klíšťat, přestože jsme ji předtím postříkali repelentem,“ potvrdil Brňan Marek Gregor.

Mnohem víc klíšťat je podle Žákovské ve velkých příměstských parcích, kde už je tím pádem riziko přisátí na člověka mnohem vyšší. Kromě encefalitidy hrozí lidem třeba borelióza. Tou před lety onemocněla i Žákovská. „Měla jsem těžké oteklé nohy a bylo to hodně nepříjemné,“ zavzpomínala bioložka.

Jak zatočit s nebezpečným roztočem

- Místo s roztočem je třeba nejprve dezinfikovat jódem.

- Klíště se pinzetou uchopí těsně při kůži a opatrně se viklá, dokud se nepustí. Pak se místo opět dezinfikuje jodovým preparátem.

- Zarudnutí, které se v místě přisátí bezprostředně objeví, je jen dráždivou reakcí a do tří dnů dnů vymizí. Pokud se červená skvrna udělá na kůži až několik dní po odstranění a objeví se příznaky chřipky, je nutné ihned vyhledat lékaře.