„S herci jsme si sedli, nejvíc zřejmě s hlavním protagonistou Petrem Baťkem. Složil dokonce jednu z ústředních písní, zazpíval ji a natočil videoklip. Je ohromně nadšený, ochotný a vitální,“ netají radost Toulová.

Film dokonce podpořili i sami budoucí diváci prostřednictvím Startovače a na jeho dokončení poslali sto osmdesát tisíc korun. „Byl to úžasný pocit, měla jsme dojem, že na to nejsem sama a že mi někdo fandí. Zároveň s tím ale přišla velká zodpovědnost. Film musel být co nejlepší,“ říká osmadvacetiletá režisérka.

Při natáčení odmítla ateliér a chtěla film zasadit do reálného prostředí. „Filmovou rodinu jsme nastěhovali do malého třípokojového bytu, který odpovídal jejich poměrům. Vše ale bylo složitější na záběry. Často chybělo místo pro odstup a větší celek,“ prozrazuje komplikace.

Jak se moří revizoři jsou režisérčiným třetím celovečerním filmem. Předchozí snímek Camino na kolečkách sbírá ceny na mezinárodních festivalech dokumentárních filmů. Diváci se zde mohou seznámit s příběhem Jana Duška, který je kvůli roztroušené skleróze upoutaný na invalidní vozík. Společně s přáteli a týmem filmařů se vydává na pouť do Santiaga de Compostela. „Byl to krásný projekt, ale hraný film mě láká víc. Režisér může vytvořit vlastní svět,“ míní Toulová.

Ve volné čase kreslí, maluje, ilustruje knížky a sama je autorkou pěti knih.