Možnosti mají provozovatelé tři. Třeba rychlá občerstvení mohou alergeny přidat na tabule s popisem jídel, druhá možnost je uvést je v jídelním lístku a třetí informace poskytnout na vyžádání. Řada restauratérů s novým nařízením nesouhlasí. „Když je někdo alergický na včely, taky si na ně dává pozor. Stejně tak alergici vědí, co nemají jíst. Do nápojového lístku, který je na stolech pořád, vytisknu upozornění a proškolím obsluhu. Bylo by neúnosné vypisovat alergeny ke každému jídlu," komentoval provozovatel brněnského hostince U Dřeváka Radek Klimeš.

Nadšený není ani provozovatel brněnské restaurace Borgo Agnese Michal Prachař. „Je to šikana, zbytečná práce a peníze navíc. Na druhou stranu chápu, že se tím může předejít potížím. Už jsme připravili několik speciálních jídelních lístků, které seznam alergenů v našich jídlech obsahují. Na vyžádání je zákazníkům nabídme," uvedl.

Někteří odborníci rozhodnutí Unie obhajují. Podle brněnské alergoložky Jitky Rychnovské totiž lidí s podobnými problémy jako má Vrtíková v posledních letech přibývá. „Podle mých odhadů se za deset let zvýšily potravinové alergie v populaci až o padesát procent. Zároveň proto přibývá pacientů, kteří snědí v restauraci jídlo, i když jsou na některé látky v něm alergičtí," vysvětlila.

V nejlepším případě se to projeví škrábáním v krku. „V tom horším člověk dostane průjem, ale také pro něj může přijet záchranka," poznamenala Rychnovská.

Pokud za to může neinformovanost, provozovatel bude mít problém. „Podnik dostane pokutu, nebo ho v extrémních případech zavřou. Jedná se o opatření Unie, proto se tyto prohřešky budou nejspíš postihovat tvrdými sankcemi," upozornil brněnský advokát Richard Novák.

Podle něj ale zároveň hrozí riziko zneužívání nařízení. „Je to nebezpečná situace. Dovedu si představit, že se někdo pokusí zákon otestovat. A třeba pak bude po provozovatelích neprávem vymáhat peníze," podotkl Novák.