Růst podle přednosty kliniky Pavla Ventruby v následujících letech pravděpodobně nezastaví ani nástup demograficky slabší generace rodiček. Stoupá totiž množství umělých oplodnění a děti mají i ženy, kterým se v minulosti nedařilo. „V Evropě se díky tomu rodí až deset procent dětí. Jsem tedy optimista. Česká republika má na to, aby se absolutní počet dětí zvyšoval,“ uvedl Ventruba.
V nemocnici také zaznamenali, že ubývá císařských řezů, které jsou pro rodičky i děti rizikové. Loni jich podnikli jen 1 319.
Prostřední dceru tak rodila i Andrea Tomanová z Kalů na Brněnsku. Kvůli předčasnému porodu si vybrala porodnici na Obilním trhu v Brně. „Přístup personálu mě ale zklamal. Lékaři i sestry byli přetížení,“ podotkla Tomanová.
Dlouhodobý problém jihomoravských porodnic je nedostatek lékařů. V minulosti jich v klinice chybělo až deset. „Pro porodníky je to nesmírná zátěž. Nyní si ale vychováváme nové absolventy, kteří letos nastoupí a dorovnají počet,“ řekl přednosta kliniky Pavel Ventruba. Věří také, že se brzy dočkají nových prostor.
O novou porodnici vedení nemocnice usiluje už devatenáct let. Dlouho trvalo sehnat peníze na komplex za dvě miliardy korun. Stavba má začít v příštím roce.
Vedení města zvažuje i stavbu prvního českého porodního domu v Brně, kde by pracovaly porodní asistentky. „Ženy porodní domy upřednostňují proto, že mohou jít s dítětem velmi brzy domů,“ řekla předsedkyně České ženské lobby Eliška Kodyšová.
Lékaři ale varují před přehnaným očekáváním. „I my se snažíme, aby porod nemusel vést lékař. Dvacet procent porodů v naší nemocnici dělají právě asistentky a v budoucnu bychom chtěli dosáhnout až na šedesát procent,“ řekl vedoucí centra Petr Janků.
To nabízí i brněnské porodnice. Podle Ventruby mohou zdravé ženy odcházet už čtyřiadvacet hodin po porodu.