Ředitel Brněnských vodáren: Tolik havárií potrubí najednou byla náhoda

Z hlediska charakteru služeb nemůže období bez cílů ani existovat. Poměrně záhy po začátku svého působení ve vodárenství jsem pochopil, že je tento obor v Česku na vysoké úrovni a obzvlášť v Brně, které je skutečně na špici. Soustředíme se na moderní technologie, díky čemuž dokážeme lépe snižovat ztráty vody. Jedna věc je stav potrubí, ale také je důležité umět včas identifikovat únik vody a opravit poruchu. K tomu slouží vedle standardních metod například satelit, bez nějž bychom nezvládli některé úniky vody tak rychle najít, nebo takzvané chytré vodoměry. Cílem je tedy trvale inovativní přístup ke všem činnostem, kterými zajišťujeme naše služby občanům města Brna a ostatním městům a obcím. Zmíněné diagnostické metody byly příkladem z vodovodní sítě. Obdobně přistupujeme i k ochraně zdrojů pro pitnou vodu, odvádění odpadních vod, a především k jejich čištění, kde samozřejmě následujeme neustále se zvyšující požadavky na jejich čištění. To všechno jsou činnosti, které vyžadují vysokou odbornost našich zaměstnanců a my v Brněnských vodárnách a kanalizacích jsme si toho plně vědomi. Průzkumem mezi občany Brna jsme však zjistili, že oni toho o nás a o naši práci příliš nevědí. Proto chceme zapracovat na naší komunikaci a prezentaci naší firmy a našich služeb. Proto jsme letos vytvořili nový web, založili facebookový profil a implementujeme naši novou vizuální identitu, kterou reprezentuje především naše nové logo, nový slogan „Pečujeme o vodu“ a nový maskot, krokodýl. To vše právě nyní nastavujeme a využíváme k tomu i oslavy 150 let prostřednictvím zmíněných veřejných akcí nejen pro Brňany.

Jak firmu zasáhla pandemie a současná energetická krize?

Během covidu bylo našim cílem zajištění všech služeb v plném rozsahu. Zavedli jsme řadu režimových opatření, mezi nimiž byla jednou z priorit i ochrana klíčových pracovníků. Ti se méně potkávali, třeba centrální vodohospodářský dispečink, tedy nervový systém celé soustavy, měl striktní pravidla, a pracovníci byli poměrně izolovaní. Základ služeb ale nebyl ničím dotčen. Pokleslo nám odebírané množství vody, přibližně o pět procent. To je zhruba milion metrů kubických vody za rok. Některá města na tom byla výrazně hůř, záleží, kolik je kde průmyslu a cestovního ruchu. Nám chyběli hlavně studenti. Co se týče současné situace, která se propisuje hlavně do energií, můžeme říct, že máme dodávky energií zabezpečené, byť za vyšší cenu. Oproti jiným vodohospodářským společnostem máme výhodu, že nemáme vysokou spotřebu energií pro zajištění našich služeb. Většina naší spotřeby je na čistírně odpadních vod v Brně – Modřicích, která je z velké části energeticky soběstačná, a to díky využití kalového plynu pro výrobu elektrické energie. Pro případné kritické stavy, tedy bez dodávek energií, máme nastaveny krizové scénáře pro zajištění základních funkcí systému, který provozujeme.

Je tedy ve hře případné zdražování služeb?

Je potřeba říct, že stanovení ceny vodného a stočného je předmětem cenové regulace a jsou na něj jasná pravidla. Ta říkají, jaké jsou uznatelné náklady, které lze do kalkulace cen zahrnout. Dodržování těchto pravidel je předmětem pravidelných kontrol ze strany příslušných institucí. Především navýšení cen energií a také stavebních prací se do ceny promítne a její nárůst bude větší, než na jaký jsme v posledních letech zvyklí, nicméně to bude výrazně menší nárůst než u samotných cen energií.

Palčivým tématem je pro Brňany bezesporu pitná voda. Co je potřeba udělat, aby Brněnské vodárny zajišťovaly kvalitní zdroje pitné vody?

Kvalita dodávané pitné vody je samozřejmou prioritou naší činnosti, spolu se zajištěním jejího dostatečného množství ve zdrojích a prověřováním možností zlepšení. I nadále se plně věnujeme kontrole kvality podzemních vod v předpolí jímacího území pravidelným monitoringem podzemních vod na specializovaných indikačních vrtech.

Ačkoliv máme v Březové nad Svitavou dva zdroje podzemní vody, tedy dva horizonty, ze kterých můžeme vodu jímat, ukázalo se zhruba před třemi lety, že nejsou neomezené. Hladina podzemní vody v jímaných horizontech tehdy klesla asi o třetinu. V posledních dvou letech zase tak extrémní sucho nenastalo, klimatickou změnu ale nesmíme brát na lehkou váhu. V minulém roce jsme pokračovali ve spolupráci s Výzkumným Ústavem Vodohospodářským a Českou geologickou službou s cílem zpřesnění hydrogeologických znalostí, zhodnocení současného stavu a navržení vhodného způsobu hospodaření pro zlepšení dlouhodobě udržitelného hospodaření na půdách při zabezpečení dostatečné kvality a kvantity jímaných podzemních vod. V těchto aktivitách budeme pokračovat i nadále přičemž se chceme zaměřit na využití dotačních titulů, které budou pro tuto oblast vypsány. Ve spolupráci s Pardubickým krajem v rámci programu Resao prověřujeme možnosti realizace přírodě blízkého pilotního zařízení, které zachytí a podpoří vsakování přívalových srážek, které by jinak povrchově odtekly do přirozených recipientů.

Ze kterých vodních zdrojů Brno pitnou vodu čerpá, jak vypadá proces distribuce do domácností?

Brněnské vodárenská soustava je zásobena ze dvou základních zdrojů, a to z prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou a z nádrže Vír, kdy povrchová voda z Vírské nádrže je upravována v úpravně vody Švařec a do Brna přiváděna Vírským oblastním vodovodem. Voda z prameniště Březová je dodávána ze dvou jímacích horizontů. V případě toho mělčího horizontu se jedná se o vydatný zdroj podzemní vody, z nějž v posledních letech dokážeme brát zhruba osm set litrů za vteřinu, to je skoro kubík vody. Podzemní voda z Březové je natolik kvalitní, že se nemusí nijak upravovat, provádí se pouze nezbytná dezinfekce. Naopak povrchová voda z Vírské nádrže pokračuje do úpravny Švařec, kde se upravuje i pomocí moderních technologií, jako je filtrace přes granulované aktivní uhlí, nebo ozonizaci. Díky aktivnímu uhlí dokáže eliminovat přítomnost pesticidů nebo farmak ve vodě. Brněnské vodárny a kanalizace mají s využíváním aktivního uhlí při filtraci vody bohaté zkušenosti. S touto technologií jsme začali pracovat jako jedni z prvních v České republice již v roce 1995 ještě na původní pisárecké úpravně vody. Ta je dnes již mimo provoz. Plně ji totiž nahradila právě úpravna vody ve Švařci. Podzemní voda z prameniště v Březové nad Svitavou je přiváděna do spotřebiště pomocí I. a II. březovského vodovodu. Voda z úpravny Švařec je Vírským oblastním vodovodem přiváděna do vodojemu Čebín, kde je míchána s větším dílem vody z podzemního prameniště v Březové. Takto smíchaná voda je následně distribuována do většiny Brněnské vodárenské soustavy.

Proč chutná pitná voda na různých místech v Brně odlišně?

Ze dvou zdrojů pitné vody, konkrétně z prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou a z úpravny vody Švařec vedou do Brna aktuálně tři přivaděče. Voda I. březovského přivaděče, který zásobuje zhruba třetinu Brna, je hygienicky zabezpečena plynným chlorem, oproti tomu mísená voda II. březovského přivaděče a Vírského oblastního vodovodu je hygienicky zabezpečena oxidem chloričitým.

V poslední době postihují Brno docela časté havárie vodovodního potrubí. Co je způsobuje?

Šance, že dojde k poruchám více důležitých potrubí najednou, jako se to stalo nedávno, rozhodně není veliká. Vlastně o tom ani mezi zaměstnanci nemluvíme, abychom to náhodou nepřivolali (smích). Není to ničím neobvyklé, ale že bylo tolik havárií najednou, je dílem náhody. Zároveň je malá pravděpodobnost, že se stanou zrovna v místě, kde je jim daná publicita. Před čtyřmi lety na podzim byla vážná opakovaná porucha na Vírském oblastním vodovodu, což pro nás znamenalo velkou výzvu, ale skoro nikdo o tom nevěděl. Opravdu velký problém bylo také loňské prasklé potrubí v kolektoru, kdy byla třetina Brna asi půl dne bez vody. Naštěstí máme v centru města možnost dovést vodu do vodovodních řadů z různých vodojemů, takže umíme zprovoznit dodávky vody z jiného směru.

V jakých lokalitách je potrubí v nejhorším stavu, zasloužilo by některé opravu mezi prvními?

Brněnské vodárny a kanalizace provozují 1 425 kilometrů vodovodní sítě. Ta je tvořena potrubím různých materiálů a stáří, jejich stav postupně zlepšujeme. Stáří potrubí hraje určitě roli, ale nemusí to být rozhodujícím faktorem. Jedna věc je věk, další roli hraje, v jakém půdním profilu bylo potrubí položeno, a především z jak kvalitního materiálu bylo vyrobeno. Důkazem toho je I. březovský vodovod, který přivádí do města Brna 25 procent spotřebované vody, potrubím starým více než sto let. Laboratorní zkoušky litinových trub I. březovského vodovodu, provedené v roce 1999 Vojenským technickým ústavem ochrany Brno, prokázaly ještě velmi dobrý technický stav vzorků potrubí a ústavem bylo doporučeno provést další kontrolu stavu trub za padesát let. Na dlouhodobé životnosti přivaděče i ostatních zařízení I. březovského vodovodu se kromě kvalitního trubního materiálu podílí i příznivé vlastnosti podzemní vody z prameniště Březová nad Svitavou. Naproti tomu potrubí používaná na budování vodovodů od 70. do 80. let minulého století, vyrobená v různých zemích RVHP, kdy toto potrubí by mělo mít teoretickou životnost minimálně osmdesát let, je příčinnou nejvyššího výskytu poruch a havarijních stavů.

Plánujete v budoucnu větší investice do obnovy potrubí?

Naše roční náklady jsou zhruba dvě miliardy. Z toho je asi 1,3 miliardy ročně vkládáno různým způsobem do obnovy a rekonstrukce majetku to znamená především potrubí. Samozřejmě bychom rádi investovali ještě více, ale kromě finančních limitů je zde nutné i vzájemně koordinovat stavby v městě Brně a zajistit tak spolu s ostatními investory přiměřenou plynulost dopravy v Brně. Do vodohospodářské infrastruktury jdou velké peníze, vždycky by to mohlo být lepší, ale když to srovnáme s ostatními městy, jsme na tom díky městu Brnu, jako majiteli infrastruktury, velmi dobře.

Jaké nové projekty lze očekávat v dalších měsících a letech?

Určitě je potřeba pečovat o zdroje, ze kterých do Brna vodu přivádíme. Pro nás je prioritou pracovat na ochraně infiltračního území prameniště podzemní vod Březová nad Svitavou. Na vodovodní síti pokračujeme ve zlepšování a doplňování našich diagnostických metod. Budeme pokračovat v instalaci dalších smart vodoměrů, pomocí nichž spotřebu vidíme jak my, tak zákazník a porovnáním s měřením průtoků na síti tak zjistíme, zda nastal únik u zákazníka nebo na vodovodní síti. Když se na vodoměru ukáže třeba trojnásobně vyšší spotřeba, posíláme mail klientovi, že se u něj něco děje. Tím jsme schopni zabránit třeba statisícovým platbám za uniklou vodu. Zároveň bychom rádi i nadále využívali nové technologie, třeba právě už zmíněné satelity, které dokáží na základě různé salinity vody rozpoznat, zda se jedná o vodu pitnou, odpadní či povrchovou. Satelitní signály jsou schopny proniknout do hloubky až tří metrů. Chytrý systém následně digitálně zpracuje satelitní snímky vybraných lokalit a vyhodnotí místa s pravděpodobným únikem vody. Neméně důležité jsou investice do čištění odpadních vod, kde je před námi velký projekt obnovy kalového hospodářství na čistírně vody v Brně – Modřicích. Velice aktuální jsou projekty související s energiemi. V posledních pěti letech jsme realizovali různá opatření vedoucí k celkové úspoře 25 procent. Na čistírně odpadních vod v Brně Modřicích budeme instalovat další kogenerační jednotku pro výrobu elektřiny z kalového plynu a v příštím roce plánujeme výstavbu fotovoltaické elektrárny. Tím posuneme naši energetickou soběstačnosti ještě dál.