Pouť smíření z Pohořelic do Brna? Přou se o jejím významu

Loňský krok zastupitelů podle organizátorky festivalu Meeting Brno Kateřiny Tučkové pomohl městu v zahraničí. „Rok od vyhlášení deklarace přinesl řadu věcí – Brno se zviditelnilo na mapě Evropy, když za smírčí gesto poděkoval obyvatelům spolkový prezident Joachim Gauck," zmínila spisovatelka.

Oponoval jí například šéf opoziční brněnské ODS Libor Šťástka. „Na život Brňanů to žádný vliv nemá. Minulý rok jsem gesto omluvy pochopil, ale nemusíme se omlouvat při každé příležitosti," namítl.

Vedení města si za deklarací stojí. „Věřím, že se lidé, kteří se nebojí nazírat na minulost bez klapek na očích, ztotožnili s naší snahou o vyrovnání se s minulostí. Brno je otevřené město pro všechny," prohlásil náměstek primátora za Žít Brno Matěj Hollan.

Otázka viny a omluvy za válečné a poválečné zločiny rozděluje i společnost. „Deklarace na chápání minulosti nic nezměnila. Postrádáme omluvu ze strany Němců, až na ni může navázat usmíření. Opačně to nejde. Neodmítám odsouzení nepravostí, které spáchali jednotlivci. Ale byly důsledkem války, kterou jsme nezapříčinili," řekl za brněnskou odnož Klubu českého pohraničí Jan Korbel.

Komunisté: Džin z lahve

K organizátorům protestů proti pouti patří i komunisté. „Je to vypuštění džina z lahve, dějiny už jsou uzavřené. Vysídlení se uskutečnilo podle mezinárodních dohod a Československo je nemohlo porušit," prohlásil brněnský předseda strany Martin Říha.

Spolupráci naopak oceňuje předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. „Kdysi probírali stejná témata, jako dnes, ale museli jsme se přitom skrývat. Jsem rád, že spolupráce mezi námi při festivalu Meeting Brno pokračuje," uvedl již dříve.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE