Pomocníků je málo a navíc podle mluvčí často za moc nestojí. „Někdy jsou to lidé s nízkou pracovní morálkou. Mnohdy místo vezmou jen proto, že musí a pak jdou hned na neschopenku. Pak jim ho musíme třeba tři měsíce držet, i když neočekáváme, že ještě někdy přijdou,“ vysvětlila.

Slavkovu se tak zdá výhodnější zaměstnat vězně na obecně prospěšných pracích, i ti jsou ale podle Slámové za nynější situace hodně vytížení.

Podobné zkušenosti mají v nedalekém Rousínově. „Technické služby města chtějí pracovníky na veřejně prospěšné práce, ale dobrých je málo. Někteří lidé pracovat nechtějí a nebudou, vedoucí pracovníci ze služeb jim pomalu musí dělat dozor,“ prohlásil rousínovský starosta Jiří Lukášek.

Pozastavil se i nad systémem přidělování výpomocných sil. „Když jsme měli na veřejně prospěšných pracích někoho, kdo se nám líbil, nesměli jsme si ho nechat. Šanci musí dostat všichni,“ uvedl příklad Lukášek.

SYSTÉM ODMÍTAJÍ


Některé obce mají se systémem veřejně prospěšných prací tak špatné zkušenosti, že ho úplně odmítají. „Když byly povinné, nějaké pracovníky jsme měli. Pak jsme je přestali zaměstnávat, protože jsme s nimi neměli dobrou zkušenost,“ řekl místostarosta Drnovic na Vyškovsku Jiří Dvořák.

Stejnou zkušenost potvrditl třeba starosta Zdeněk Čížek z Šebetova na Blanensku.

Podle úřadu práce je třeba brát ohled na situaci na trhu práce. „Záleží i na tom, jestli uchazeč má šanci získat zaměstnání na otevřeném trhu práce,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková

Podle některých odborníků může obcím za současné situace pomoci najímání firem nebo přijímání pracovníků na stálý pracovní poměr. „Obě řešení ale znamenají zvyšování výdajů z rozpočtu obcí,“ připomněl výkonný ředitel Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal.

TEREZA HANUSOVÁ, TOMÁŠ SMUTNÝ