VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poplatky za studium vymáhají od vysokoškoláků dokonce i exekutoři

Brno - Brněnské univerzity podporuje Evropská unie i sponzoři. Na příjmech škol se ale podílí také studenti. Bez peněz od studujících 
v cizím jazyce by se například jen těžko obešla Veterinární a farmaceutická univerzita. Vysoké školy navíc získávají nemalé částky z poplatků za prodloužené studium, peníze ale vrací zpět ve stipendijních fondech. Proti zavedení školného má výhrady většina univerzit v Brně.

7.12.2014 2 AKTUALIZOVÁNO 7.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Matej Slávik

Na vysněnou školu ji nepřijali, tak zkusila štěstí jinde. Po dvou letech přišla z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně vytoužená odpověď: Přijatá. Od září tak konečně studuje, co ji baví.

Jenže minimálně dva semestry si zaplatí. „Je těžké dávat peníze ze svého, zvlášť na denním studiu. Přesto je to správné. Člověka to donutí své úsilí dokončit," uvedla Hana Podzimková.

Poplatky za prodloužené studium tvoří zdroj příjmů vysokých škol, do rozpočtu se ale nepočítají. „Vkládáme je do stipendijních fondů," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Univerzity běžně poplatky po studentech vymáhají, například Mendelova univerzita v Brně využívá i exekutory. Na sponzory se totiž většinou spolehnout nemůžou. Například v osmimiliardovém rozpočtu Masarykovy univerzity tvoří sponzorské dary ročně pouze jeden až dva miliony korun. Podobně jsou na tom i ostatní. „Z drobných částek sponzorů platíme některé menší projekty," upřesnila kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.Pro zvětšení klikněte.

Zato podpora škol z Evropské unie šplhá do nemalých částek. „Jde o asi šedesát milionů," vyčíslil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Nezanedbatelný zdroj příjmů představují i peníze získané od studujících v cizím jazyce. „Kdyby je naše univerzita neměla, nemohla by zajišťovat vzdělání v současné kvalitě," připustil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Pavel Suchý.

Rozpočtům vysokých škol v budoucnu může pomoct kontroverzní rozhodnutí – zavedení školného. „Jsem proti. Na příkladu Velké Británie vidíme, jak špatně se tím nastaví role na univerzitách. Studenti nemůžou být klienti a z učitelů se nesmějí stát dodavatelé služeb," upozornil například odborný asistent Masarykovy univerzity Jakub Macek. Podle něho tento postup vede nejen k celoživotními zadlužení studentů, ale také k posilování ekonomických nerovností ve společnosti.

Bez peněz ze školného se naopak neobejdou soukromé školy. „U nás stojí v prezenční formě studia jeden semestr přes čtyřiadvacet tisíc korun. Poplatky za prodloužení se platí buď za konkrétní předmět, nebo celý semestr," informoval marketingový manažer na brněnské Newton College Michal Stružka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá v příštích letech do vysokoškolského zákona zasáhnout. „Jako další krok lze předvídat změny v placení vysokých škol. Nejspíš se bude klást důraz na kvalitu vzdělávání místo na jeho kvantitu," přiblížil mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Cizinci na školách zvyšují prestiž

Brno – Byla jsem velmi zvědavá na to, jak se žije v České republice. Líbí se mi magisterský program, který můj obor kulturní sociologie nabízí. Navíc je tady spousta studentů z různých států. Tak své studium na Masarykově univerzitě v Brně okomentovala Nizozemka Roos Derksová.

Studium cizinců je pro brněnské univerzity výhodné hned v několika směrech. „Zisk z britských studijních programů pro nás představuje významný zdroj placení vzdělávání," potvrdil mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Petr Chmelař.

Poplatky za studium v cizím jazyce se pohybují od jedenatřiceti do téměř tří set tisíc korun na akademický rok. „Platím asi třiaosmdesát tisíc na rok. První rok studia jsem zvládla díky stipendiu, letos je to pro mě ale obrovská částka," tvrdí Derksová.

Čeština zadarmo

Vysoké sumy však studenti musí platit, jen pokud se učí v cizím jazyce. „V češtině je to zadarmo. Využívají toho zejména studenti ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace," informoval mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Počty studujících cizinců v Brně rok od roku stoupají. Například téměř každý pátý na Masarykově univerzitě je ze zahraničí. Jejich podíl se tam za deset let zvýšil z osmi procent na osmnáct. „Zatímco v předchozích letech přibývalo Slováků, letos se tento trend zastavil a zvýšil se počet zahraničních studentů z jiných zemí," uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Přibylo studentů z Německa, Ruska, Španělska, Saúdské Arábie či Izraele. Univerzita má zastoupení z víc než sta států.
Jejich přítomnost není výhoda jen z hlediska peněz. „Zvyšuje prestiž a šíří dobré jméno škol," řekla kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.

Autor: Veronika Gecová

7.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Drahoš.
AKTUALIZOVÁNO

Drahoš zamíří v neděli do Brna. Podpořit ho přijede Fischer, Hilšer i Horáček

Rozhovor na konci týdne s Davidem Bártou z Centra dopravního výzkumu.

Rezidentní parkování má chránit místní, říká Bárta z Centra dopravního výzkumu

V závějích budou bránit Prusko. Brno čeká i svatební veletrh

Jižní Morava, Skalice nad Svitavou /TIPY NA VÍKEND/ - Meandr řeky Svitavy v areálu Markland ve Skalici nad Svitavou se již v sobotu změní v bojiště. Při Zimní bitvě Prusko 1945 tam svede boj německá armáda a domobrana proti přesile Rudé armády.

AUTOMIX.CZ

Exoti na prodej: O těchto autech jste určitě nikdy neslyšeli. Ale můžete je mít

Přijde vám, že je aktuální vozový park na našich silnicích poněkud uniformní a nudný? Nezoufejte. Stačí si otevřít nějakou velkou celoevropskou inzerci, zadat jako značku „jiné“ a už se na vás hrne přehršel bizarních a zajímavých aut, která na silnici jen tak nepotkáte. My jsme vybrali šest z našeho pohledu nejzvláštnějších.

Ředitel bučovického gymnázia končí po 30 letech. Změny budou i na Blanensku

Vyškovsko, Blanensko – Jiří Vlček byl ředitelem bučovického gymnázia téměř třicet let. Letos se muž, o němž se říká, že si pamatuje všechna jména žáků, rozhodl skončit. Využil k tomu konec šestiletého období, na které Jihomoravský kraj jako zřizovatel některých školských zařízení v regionu ředitele do institucí volí.

Vinařstvím roku 2017 se stal rodinný podnik Stávkových z Němčiček

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Růžová vína nemusí být jen mladá a lehká, mohou zrát a nabídnout mnohem víc. Takový pohled předává svým zákazníkům vinař Jan Stávek z Němčiček na Břeclavsku. Za svůj přístup v oboru se ve čtvrtek jeho firma stala Vinařstvím roku 2017. Vyhlášení výsledků se konalo v Brně. Doposud posledním vítězem bylo Zámecké vinařství Bzenec z Hodonínska.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>