Jaké byly začátky brněnské hromadné dopravy?

Už v první polovině 19. století, v roce 1839, do města přijel z Vídně první vlak. Hromadná doprava vznikala proto, že se město rozšiřovalo, vznikaly továrny a průmyslové čtvrtě. Rostl také tlak na veřejnou dopravu osob, mimo jiné ve směru tehdejší významné rekreační oblasti v Pisárkách. Nejdřív to byly omnibusy tažené koňmi. V roce 1868 projevila městská rada zájem o zavedení koňky a posoudila předložené projekty. Společnost, která koňku poté provozovala, Brünner Tramway Gesellschaft, zahájila její provoz 17. srpna 1869.

Jak se doprava rozšiřovala dál?

Hlavní trať vedla po trase Pisárky – hlavní nádraží – Královo Pole. Ale existovala i odbočka na Husovu ulici a Šilingrovo náměstí a také po Cejlu. Provoz nebyl zcela rentabilní, takže se záhy omezoval. Dopravu společnost úplně zastavila v roce 1874.

Oslavy 150 let brněnské městské hromadné dopravy.
Šalina tažená koňmi a obří Měsíc. Brněnská MHD slaví 150 let

A další vývoj?

Potom doprava do jisté míry chyběla. Proto se do problému vložil ředitel pražské koňky Bernhard Kollmann, který uzavřel s městem novou smlouvu a od roku 1876 zavedl její provoz na hlavní trati Pisárky-Královo Pole. I tento provoz byl na hranici rentability. Kollmann žádal o zvýšení dotace a udělení koncese pro novou trať vedoucí přes náměstí Svobody. Město mu nevyhovělo, tak dopravu v roce 1881 po zimní přestávce vůbec neobnovil.

Kdo je Tomáš Kocman
- Narodil se v roce 1968. Nyní žije v Brně.
- Na vysoké škole studoval ekonomiku a stavebnictví.
- Ve čtrnácti letech začal každou sobotu docházet na brigády do líšeňského depozitu jako člen Tramvajklubu. Po absolvování vysoké školy nastoupil do Technické muzea v Brně jako odborný pracovník. Nyní je kurátor sbírky oboru MHD.
- Ve volném čase se věnuje rodině, jezdí na kole a fotografuje.

Co se dělo dál?

Potřeba městské dopravy byla v Brně čím dál větší, takže se jí nakonec ujal Wilhelm von Lindheim, který už obnovil provoz s parní tramvají. Byla mimo jiné úspěšná i proto, že začala dopravovat po tramvajových kolejích i nákladní vlaky do továren. Nákladní doprava byla rentabilní a provoz tím pádem efektivní.

Jakým směrem se tramvajová síť v Brně dál vyvíjela?

Parní tramvaj jezdila úspěšně až do konce devatenáctého století. V té době už to byl jistý přežitek, protože parní lokomotivy v ulicích kouřily a lomozily, a byla snaha přejít na elektrický provoz. Brněnský provoz parní tramvaje koupila rakouská společnost Österreichische Union Electrictäts-Gesellschaft, která jej zelektrifikovala a postavila nové tratě, které vedly potom už kromě tratí z Pisárek do Králova Pole a k Ústřednímu hřbitovu, také přes Cejl do Zábrdovic, po Křenové k jatkám, do Komárova, na Sadovou, po Veveří až na dnešní Konečného náměstí a odtamtud přes Obilní trh k Údolní ulici.

Kdy se začaly objevovat nějaké městské autobusy a trolejbusy?

Autobusy se objevily ve dvacátých letech dvacátého století a konkrétně v Brně to bylo v roce 1930, kdy byla zavedena autobusová doprava na několika linkách. Motivace k ní byla snaha obsloužit čtvrť Černá Pole, kam v té době nebylo možné prodloužit tramvaj. A proto zavedli autobusovou linku z Moravského náměstí. Autobusy se pak používaly jako napojení tramvaje od jejich konečných dál. Do Tuřan, Modřic, Lískovce a podobně.

Potom se přidaly trolejbusy?

První trolejbusy u nás jezdily v Praze od roku 1936, pak následovala Plzeň a další města. Brno se k nim přidalo v roce 1949, kde vyjely postupně na třech linkách. První vedla od nádraží do Slatiny, následně byla prodloužená do Šlapanic, z Brandlovy ulice do Králova Pole a poslední mířila z Komárova do Tuřan.

Brněnský trolejbus.
Brno: trolejbusová velmoc. Před 70 lety vyjel první vůz, cestující vozí i nyní

Proč zrovna trolejbusy?

Jezdily na trasách, kde nešlo vybudovat tramvajovou trať nebo by to bylo obtížné, neefektivní. Trolejbusy byly v té době moderní a oproti autobusům i spolehlivější.

Do budoucna se uvažuje v Brně ještě o dalších formách dopravy. Má podle vás smysl například zavedení lanové dráhy?

Podle mě je lanovka spíš zajímavost, atrakce. Může mít svůj dopravní význam, ale bude to víceméně ojedinělá věc. Pravděpodobně to není dopravní prostředek, který by se tady nějak dál rozvíjel.

Návrh studentů fakulty architektury brněnské techniky na stavbu sportovní haly za pavilonem Z.
Multifunkční halu spojí s Riviérou lávka pro pěší. Ve hře je i lanovka z Bohunic

Co si myslíte o úvahách o podzemní dráze?

Bude mít podle mě význam veliký, pokud se podaří prosadit. Brno už kdysi mělo projekt podzemních tramvají, který se nikdy neprosadil. Poté přišla nová, rozumnější myšlenka třeba po vzoru Vídně, kde jedna taková trasa existuje, svést do podzemí příměstskou železniční dopravu. Cestující, kteří by jeli z Tišnova do Brna a pak dál na Chrlice by vlakem projeli pod městem přímo do místa, kde chtějí vystupovat.

Ilustrační foto.
Podzemní dráha v Brně? Nová koalice počká na železničáře

Můžete popsat sbírku historických vozů, které má brněnské Technické muzeum?

Dohromady máme 105 vozů, mezi nimi tramvaje, autobusy, trolejbusy i technologická vozidla. Sbírku máme navíc celostátní. Jsou v ní vozy z Brna, Prahy, Bratislavy, Ostravy, Trenčianské Teplé, totéž se týká trolejbusů, nejstarší jsou třeba z Plzně.

Některé stroje jsou dodnes v depozitáři v brněnské Líšni. Jste pro obnovu tramvajové trati k němu?

Samozřejmě, všemi deseti. Moc by nám to pomohlo. Vozy by mohly bez potíží jezdit na opravy do dílen i třeba na předváděcí jízdy.

Ilustrační foto.
Pivo ve skle minulostí? Někde si jej s sebou vezmou jen ve vratném kelímku

Mají lidé zájem o historickou techniku a předváděcí jízdy?

Značný. Přece jenom tramvaj, autobus nebo trolejbus je velká atrakce. Také kvůli vzpomínkám z časů dojíždění do školy nebo práce. Je to něco, co lidé znají ze svého mládí. A děti přirozeně berou staré vozy jako atrakci.