Kliknutím zvětšítePřed patnácti lety ho tvořilo 647 obcí. O pět let později se rozrostl o dalších pětadvacet. Přesunuly se do něj obce z Vysočiny.
Patřil mezi ně například Žďárec. „Je to pro nás výhodné. Teď spadáme pod Tišnov na Brněnsku, který leží patnáct kilometrů od nás. Dřív jsme museli do Žďáru nad Sázavou, kam je to dvakrát dál. Usnadnilo nám to cesty na úřady i za prací," poznamenal starosta Žďárce Jaroslav Valík.
Pozitiva s odstupem času sleduje i starosta Nedvědice, která leží na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny. Stejně jako Žďárec se úředně přesunula na Tišnovsko. „Kudy chodím, tudy chválím integrovaný dopravní systém kraje. Lidem se lépe jezdí do práce i do školy. Jako starosta musím navíc aspoň jednou týdně do Brna jako krajského města. Pravidelné cestování do Jihlavy si ani neumím představit. Bylo by to mnohem složitější," komentoval starosta Nedvědice Pavel Vejrosta.
Přesto ale podle něj přesun mezi kraji nebyl úplně ideální. „Vzpomínám si, že tehdy to bylo dost živelné. Lidem se říkalo, že budou mít všechno blíž. Ale v něčem rozdíl není. Je jedno, jestli jezdí do Tišnova nebo do stejně vzdálené Bystřice nad Pernštejnem," podotkl Vejrosta.
Na přesun do Jihomoravského kraje podle něj doplatily víc blízké obce na Vysočině. „Rozdělila se přirozená spádová území. Ti, kteří jezdili na matriku k nám, teď musí do Bystřice, což je pro ně dál," doplnil starosta.
Kromě vnějších hranic ale kraj v posledních deseti letech změnil i své vnitřní území. V roce 2007 se šestadvacet obcí odtrhlo od svých regionů a přesunulo do jiných.
Jednou z takových obcí jsou Mouchnice na Hodonínsku, které původně spadaly na Vyškovsko. „Změnu jsme uvítali. Úřady máme v Kyjově, což je blíž než do Vyškova. Přesun jsme chtěli. Hodonín sice máme docela daleko, ale naštěstí tam lidé tak často jezdit nemusejí," upozornil starosta Mouchnic Jiří Janovský.
Na podobnou změnu si museli zvykat i obyvatelé Pohořelic, které se z Břeclavska přesunuly na Brněnsko. „Myslím, že lidé změnu hodnotí kladně. Dopravní spojení jsme měli vždy lepší směrem k Brnu, kam jezdí hodně lidí za prací. Horší je to ale se soudy. Zaměstnanci z úřadu často pendlují mezi Břeclaví a Znojmem, což je dost náročné," popsal problémy starosta Pohořelic Josef Svoboda.
Zlepšit dopravu mezi sousedními kraji chtějí jihomoravští zastupitelé. „Dopravu musíme lépe propojit, aby například v Letovicích na Blanensku už nebyl konec světa. Hranice krajů nemají fungovat jako hranice států," vysvětlil náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek.
Větší kraje?
Podobné změny jako v roce 2005 podle něj v blízké době nehrozí. „Vím, že některé obce mají přání se k nám připojit, ale v tuto chvíli to není nutné a stěžejní. Jsem ale přesvědčený, že kraje časem změní podobu. Jejich počet se sníží, zato budou větší. V Evropě se ke každému celku chovají vždy jinak, když má víc obyvatel," dodal Juránek.
Podobné rozdělení vítá i předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek. „Méně krajů s větší rozlohou znamená lepší fungování. Naše kraje nijak nesedí s doporučeními Evropské unie, jsou vytvořené uměle. Ví to politici i úředníci," řekl Krábek.
Podle něj se má správa vrátit zpátky do okresů. „Ty mají sloužit jako základní jednotky. Území republiky se navíc rozdělí jen na tři makroregiony, na Českou kotlinu, Moravu a Poodří. Praha mezi ně ale nebude patřit a musí se k ní přistupovat jako ke zvláštnímu celku. Podobné to je také u hlavních měst jiných evropských států," mínil Krábek.
TOMÁŠ KREMR
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
