O tom, které zemědělské firmy z regionu přežijí, tak budou rozhodovat zákazníci v obchodech. „Všechny členské země Evropské unie musí dodržovat přísná kritéria. U nás platí, že ovoce nesmíme česat čtrnáct dní po aplikování postřiku. Víme však, že v Polsku toto nedodržují a jablka se dostanou na trh mnohem dříve," postěžoval si ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný, který je zároveň předsedou Ovocnářské unie Moravy a Slezska.

Podle něj navíc ovoce ze Znojemska skropí jen třetina postřiků oproti zemědělcům v Itálii, Německu nebo právě v Polsku.

V Pomoně Těšetice, která je největší zemědělskou firmou v regionu, začali česat jablka před týdnem a očekávají, že jablek sklidí zhruba 50 tun na hektar. Celková sklizeň bude zhruba 2 500 tun. Ředitel společnosti Pokorný se obává toho, že levné ovoce z Polska zůstane na českém trhu a jablka z Těšetic nenajdou doma své zákazníky.

Dodal, že pro úpravu stávajících poměrů není potřebná legislativa ani politická vůle. O tom, která jablka přijdou lidem na stůl, rozhodnou oni sami. „Jablka kupuji a řeším spíše odrůdu, než jejich původ. Upřednostňuji Galu, která je sice poněkud dražší, ale jablka jsou výborná. Když nyní vím problémech ovocnářů, rád se v obchodě poohlédnu po českém ovoci," přislíbil Petr Fila ze Znojma.

Proč kupovat místní jablka?
Jablka obsahují vysoký obsah pektinu, který opravuje funkci zažívacího traktu. Jablka čerstvě trhaná jsou zdravější, než ovoce dovozené po ročním skladování v cizině. Nadměrná velikost může znamenat nadměrné množství nežádoucích látek. Naši pěstitelé používají oproti zahraničním o polovinu méně chemikálií.
Zdroj: Informace Moravskoslezské ovocnářské unie

Opačného názoru byl ale zahrádkář Petr Dočekal. „Když naše vlastní jablka spotřebujeme, rozhodujeme se pak s manželkou v obchodě podle ceny. Je fakt, že kdyby měla například Pomona označená jablka a věděl bych, že podpořím regionální firmu, udělal bych to," naznačil Dočekal s tím, že kdysi býval firemní obchod Pomony na Pražské ulici ve Znojmě.

Ředitel společnosti vysvětlil, že o nájem prostor neměli již zájem z finančních důvodů a opakovaně neuspěli ve výběrových řízeních na odkoupení budovy, která je majetkem města. Lidé si tak nyní jejich ovoce mohou koupit přímo v sadu.

Jak doplnil, lidé zaplatí za jablka v prodejní síti zhruba dvaatřicet korun, řetězcům je ovocnáři nabízejí za osm až čtrnáct korun, ale to jsou již na výrobních nákladech.

Kompenzaci zemědělcům za nesklizené ovoce nebo ovoce stažené z trhu poskytuje EU, která zvýhodňuje ovocnářská družstva. Zemědělci tak dostanou zhruba padesát haléřů až tři koruny za kilogram.

Polská jablka jsou levnější, tamní zemědělci ušetří za daně, sociální a zdravotní pojištění. Polské ovocnářství bylo dosud orientované na ruský trh. „Polsko do Ruska v posledních sezonách vyvezlo sedm set tisíc tun jablek ročně, což je spotřeba všech jablek v ČR na pět let," řekl před časem pro Deník předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Takové množství nebude možné umístit bez zásadních důsledků na fungování trhu s ovocem.