Vzor pro repliku historického stroje pro zarážení kůlů pochází z knih z patnáctého století. „Je to nejspíše nejčastěji používaný středověký stroj, protože naši předkové se museli vyrovnat se zakládáním staveb na nezpevněném povrchu. Používal se zejména při stavbě mostů či katedrál,“ prohlásil tesař Petr Růžička. Beranidlo se stroji říká, protože má palici k zatloukání přezdívanou beran.

Na konstrukce strojů lidé ve středověku využívali dřevo smrku nebo jedle. „Smrk má dobrý poměr pevnosti a hustoty. Mimo jiné se velmi dobře opracovává. Hlavice bucharu je vyrobená z dubu, protože musí být tvrdá,“ zmínil odborník na dřevo z Mendlovy univerzity Jan Tippner.

Tesané dřevo, které použili na stavbu, mnohem lépe odolává povětrnostním podmínkám než řezané dřevo. „Tyto stroje jsou dobrou ukázkou využití dřeva. Použili jsme celodřevěné spoje bez jediného kousku kovu, které zvládly několikanásobné rozdělávání,“ uvedl Tippner.

Zajímavostí je, že ze starých pramenů není jasné, jaké rozměry by beranidlo mělo mít. „S velikostí jsme to možná přehnali. Problém je, že ve starých knihách není v obrázcích žádné měřítko,“ přiznal tesař. Stejný stroj v menším již v minulosti s kolegy postavili.

Než mohla skupina několika mužů začít dávat dohromady beranidlo, museli postavit na hradě jeřáb. „Ve třech lidech jsme jeřáb připravovali dva měsíce. Začali jsme ručním skácením stromů,“ dodal Růžička.

Ačkoliv se beranidlo týmu nepodařilo v sobotu dokončit, upoutali přes den pozornost řady návštěvníků hradu. „Zaujala mě stavba beranidla a jeřábu podle historických postupů. Ke dřevu mám vztah díky studiu,“ poznamenal jeden z přihlížejících student Tomáš Musil. V neděli se skupina chystá stroj dokončit.

Zatímco obě historické repliky si lidé prohlédnou až do konce roku, šlapání v jeřábu si mohou i vyzkoušet – ale jen přes léto. Od června bude výstava Stavba jako Brno otevřená všem zájemcům. „Lidé uvidí, jak se stavěly hradby, kostely, měšťanské domy bez moderní techniky,“ informoval mluvčí mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek.