„Někdy je to k neudržení. Jeden přes druhého lezou po stole, trhají co se dá, manžela vyštvali z ložnice, prohánějí kocoury. Ten starší Max se naštěstí nedá,“ dává nahlédnout do soužití s třemi lvími koťaty Burská.

Také procházky už nejsou tak snadné jako tomu bylo s jaguárky Ašokem či Nalou, lvíčkem Césarem nebo sestřičkami Kleopatrou a Fatimou. Na tyhle výlupky si máma pořídila kočár pro dvojčata. Většinou se v něm ale jako paša veze „Alin“ a Mia a s Tarzanem capkají pěšky.

„Jsou ale na sebe doslova fixovaní. Ani chviličku nedokáží být bez sebe,“ říká o koťatech Lenka Burská, která je ráda, že už alespoň v noci spí více než dřív. Ale že by se sama vyspala, to prý zatím nehrozí. „Jsou tři, takže každou chvíli se přijde jedno, druhé nebo třetí přitulit, pomazlit. Takže toho moc nenaspím.“ I když se to nezdá, koťata spořádají týdně stovku vaječných žloutků, čtyřicet litrů mléka a pětatřicet kilo hovězího. Plno práce je tak i s přípravou denního menu. „Na jedné straně se těším, že už v květnu půjdou pryč, ale vím, že to zase obrečím,“ dělá si už teď starosti kočičí máma.

BOHUNA MIKULICOVÁ