Navzdory na významu nabývajících sociálních sítích a mobilních aplikacích zůstává rozhlas nedílnou součástí života v jihomoravských obcích. Řada radnic se pustila do obnovy či modernizace média, které nejen na venkově funguje už po desítky let. Stát jejich snahu podporuje stovkami milionů korun.

Vítá to například Břeclavan Petr Holobrádek. „Třeba o výpadcích elektřiny jsou zprávy na internetu nebo v novinách, ale pokaždé je mnoho lidí, kteří jsou pak překvapení. Rozhlas má pořád své místo. Vždycky je potřeba informace hledat, kdežto obecní rozhlas lze slyšet už jen při chůzi po ulici," říkal Holobrádek.

Vedení obcí a měst na modernizaci zařízení žádá peníze od ministerstva životního prostředí. To pomáhá s pořízením bezdrátové verze jako součásti protipovodňové ochrany. „Zájem mají desítky až stovky obcí. Poslední výzva skončila pátého ledna, ale do roku 2020 nachystáme ještě další," ujistila Jana Taušová z tiskového odboru ministerstva. Rezort v celkovém balíku připravil necelé dvě miliardy korun.

Starostové převážně menších obcí se shodují, že rozhlas zachovávají zejména kvůli starším lidem. „Hlášení je jediným informačním médiem, které slyší každý den," poznamenal už dříve představitel Boleradic na Břeclavsku Bohuslav Barek.

Ve srovnání s původní verzí nabízí bezdrátová podoba více možností. V případě krizových situací lze jeho prostřednictvím promlouvat i z telefonu.

Ještě výraznější posun je patrný ve větších městech. Místo tlampačů tam využívají takzvaný mobilní rozhlas. Zájemcům chodí sms zprávy nebo maily.

Novinku objevují například ve Znojmě. „Všiml jsem si té služby nedávno na webu města, když jsem tam hledal něco jiného. Ze zvědavosti jsem se přihlásil. Mimo jiné proto, že městský rozhlas v naší ulici ani není. Zatím mi přišla jen smska potvrzující registraci, tak jsem zvědav, co budou z města posílat," reagoval obyvatel Znojma Václav Kučera. Náklady na provoz platí radnice.

Jednou z výjimek jsou Hustopeče na Břeclavsku. Zatímco obdobně velká města sází právě na rychlou dostupnost informování přes telefony, Hustopečští připravují rozmístění přibližně stovky nových tlampačů. Za rozhlas zaplatí kolem čtyř milionů korun.

Stejnou cestou se vydala také Strážnice na Hodonínsku. Celkové náklady tam přesáhnou pět milionů, díky dotaci ale z pokladny odejde jen něco málo přes milion a půl. Stejně jako v Hustopečích i ve Strážnici modernější vybavení poslouží také pro krizové situace.

Konzervativnější zůstávají například Vnorovy, kde fungují ještě klasické ampliony propojené drátem. Bezdrátová verze je pouze v části obce. „Pro lidi je to zdroj informací. Spousta z nich je ale chce hlavně na internetu, protože v době hlášení nejsou doma. Formu sms do budoucna moc nevidím, je to ekonomicky náročnější, protože je třeba platit za každou odeslanou zprávu," oznámil vnorovský starosta Antonín Gazárek.