Vyhověl tak návrhu Klatov. „Ustanovení zasahuje zavedením lhůty do ústavně garantovaného práva obcí na samosprávu," sdělil soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Mluvčí ministerstva Jakub Haas potvrdil, že se bude rozhodnutím soudu řídit. „Požádali jsme ústavní soud, aby stanovil další postup ohledně správních řízení, která vedeme," uvedl Haas.

Spokojený s rozhodnutím soudu je starosta Židlochovic na Brněnsku, které podaly stejný návrh jako Klatovy, Vlastimil Helma. „Je to průlomové rozhodnutí. Vítáme jej. O právo regulovat hazard jsme usilovali několik let," řekl Helma.

Vítají jej i představitelé Brna. Jeho zastupitelé schválili v roce 2011 vyhlášku, která ve velké části města včetně historického středu hazard zakazuje. „Díky rozhodnutí soudu lze konečně vyhlášku můžeme lépe uplatnit," uvedl mluvčí města Pavel Žára. V Brně se rušení týká tří tisícovek ze zhruba čtyř a půl tisíc přístrojů.

Rozhodnutí soudu je průlomové také podle brněnského protihazardního sdružení Brnění. „Ze zkušeností ze zahraničí víme, že funguje a velký nárůst ilegálních heren není. Ty navíc podléhají ještě větší kontrole. Pokud je někdo provozuje, může skončit ve vězení," řekl zástupce Brnění Svatopluk Bartík.

Soud zdůraznil, že tříletá lhůta, po kterou musely města na rušení heren čekat, v zákoně neměla žádný legitimní cíl. Ministerstvo financí za něj přitom označilo očekávání provozovatelů a hrozbu případných arbitráží. „Se změnou podmínek podnikání měli provozovatelé počítat. Navíc obce měly ústavní právo regulovat hazard už dříve. Není to novinka, kterou zákon přinesl," sdělil Výborný.

Ani arbitráže podle něj nehrozí. „To je jen nepodložená spekulace. Navíc mezinárodní arbitráže mohou iniciovat jen zahraniční firmy. A ty podle zákona nesmějí v loterijním průmyslu v Česku podnikat," upozornil.

Provozovatelé loterií přesto mezinárodní soudy slibují. „Investovali jsme miliardy do našich zařízení. Náhradu škody budeme požadovat zpět," řekl ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů Petr Vrzáň.

Mafie a ilegální herny?

Podle něj nyní musí obce regulovat hazard s rozmyslem. „Pokud populisticky zcela zakáží naše podnikání, dají tím prostor hazardním mafiím a ilegálním hernám. Tím stát přijde o miliardy korun z daní," varoval Vrzáň.

Například starosta Brna-středu Libor Šťástka o částečném uvolnění hazardu uvažuje. „Bojíme se, že kvůli kompletnímu zákazu heren, který jsme ve vyhlášce zavedli, může skutečně narůst počet ilegálních heren. Proto uvažujeme o výjimkách, které umožní provozovat například kasina. Tam hrají bohatí lidé, nepouštějí tam všechny a společenská nebezpečnost tak je nízká," řekl Šťástka.