I když tento případ skončil dobře, Drážní inspekce eviduje na přejezdech hodně smrtelných nehod. „Zatímco dříve lidé umírali při každé desáté, nyní je to už při každé šesté. Do konce letošního listopadu jsme zaznamenali deset nehod, sedm lidí při nich zemřelo," sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Zároveň dodal, že za celý minulý rok nepřišel při jedenácti nehodách na přejezdech o život nikdo.

Podle Drápala drtivou většinu nehod způsobují neukáznění účastníci silničního provozu, kteří porušují hned několik ustanovení. „Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení. Dále nepřesvědčení se o tom, zda se k přejezdu neblíží vlak, stejně jako jízda nebo chůze přes přejezd se spuštěnými závorami," vyjmenoval Drápal.

Policisté se tomu snaží zabránit, a proto často hlídkují u železničních přejezdů. „Lidé nedodržují zákazy a potom dochází k neštěstí. Na místě můžeme uložit pokutu až do dvou a půl tisíce korun," sdělil brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Podle Drápala se dá za rizikový úsek v Jihomoravském kraji označit například přejezd mezi Slavkovem u Brna a Křenovicemi dolní nádraží na Vyškovsku. „Za poslední tři roky se tam staly tři nehody. Při nich jeden člověk zemřel a další utrpěl zranění. Přitom tento přejezd je zabezpečený světelnou výstražnou signalizací bez závor," sdělil mluvčí Drážní inspekce.

přejezdy a čísla
2014: do konce listopadu se na železničních přejezdech v kraji stalo 10 nehod, při nichž 7 lidí zemřelo a 4 se zranili
Počty letošních sebevrahů budou známé až začátkem příštího roku.
2013: za celý rok se na přejezdech při 11 nehodách zranilo 7 lidí
V dalších dvanácti případech je pravděpodobné, že motivem byl sebevražedný úmysl.
2012: stalo se 11 nehod, jeden člověk zemřel a 9 se jich zranilo
V dalších sedmnácti případech je pravděpodobné, že motivem byl sebevražedný úmysl.
Zdroj: statistika Drážní inspekce

Dodal, že v Jihomoravském kraji je v současné době 381 železničních přejezdů. Třiaosmdesát z nich je zabezpečených světelnou signalizací, která je doplněna takzvanými závorovými břevny. Šestnáct přejezdů pak zajišťují mechanické závory.

Pocit výjimečnosti vidí brněnská psycholožka Zuzana Spurná jako jeden z důvodů, proč lidé riskují na železničních přejezdech život. „Mají pocit, že pro ně neplatí stejná pravidla jako pro jiné. Věří, že jsou lepší než ostatní a že se jim nic nestane," řekla psycholožka Spurná.

Podle ní se v některých případech člověk tak chová ve stresu. „Snaží se například něco důležitého stihnout," vysvětlila psycholožka.

Poslední skupinou jsou pak situační rozhodnutí pod vlivem adrenalinu. „Stihnu to, vždyť ještě nic nejede," uvedla příklad Spurná.

Pod koly vlaku lidé nekončí jen z nepozornosti nebo nešťastnou náhodou. Ale také zcela cíleně, protože chtějí skoncovat se svým životem. Drážní inspekce eviduje v Jihomoravském kraji za minulý rok dvanáct případů, kdy je velmi pravděpodobné, že motivem byl sebevražedný úmysl. Předloni jich bylo dokonce sedmnáct, letošní čísla budou známá až začátkem příštího roku.

Poslední letošní sebevražedný případ se stal 10. prosince. Žena poblíž železniční zastávky ve Svitávce na Blanensku skončila pod koly rychlíku," sdělila jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová. Uvedla i případ z brněnského Komárova z 29.listopadu, kdy na kolejích zemřel muž.