Vědec a geomorfolog Hrbáček vyráží na vědeckou výpravu na Antarktidu už po šesté. Letos jako vedoucí šestnáctičlenné mezinárodní expedice. Jeho novým útočištěm se na několik týdnů stane česká výzkumná stanice. Cílem je prozkoumání ledovce, věčně zmrzlé půdy či života tučňáků a lachtanů.
Na vědeckou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse u severovýchodní části Antarktického poloostrova pojede ve čtvrtek ráno z Brna. „Z Vídně poletíme do Chile v Jižní Americe. Po uplynutí karantény budeme 28. prosince letecky pokračovat na ostrov krále Jiřího v souostroví Jižních Shetland, které jsou součástí Britského antarktického území. Odtamtud poplujeme ještě asi dvě stě kilometrů vojenskou lodí na základnu,“ vypráví vedoucí expedice. Zpět do Brna se vrátí na přelomu února a března.

Polární základna, na níž stráví pět až sedm týdnů, připomíná horskou chatu. „Jsou tam ložnice až pro dvacet lidí, větší společenská místnost a kuchyň. Dále tam máme laboratoře pro základní zpracování vzorků, technické zázemí, solární panely, vodárna se čtyřmi kubíky vody či spalovna na likvidaci odpadů,“ říká Hrbáček.
Součástí výbavy je také potravinový kontejner, který výzkumníci doplní při pobytu. „Pitnou vodu bereme z potoka zásobovaného z ledovce. Trvanlivé potraviny jako mouku, rýži a těstoviny tam posíláme z Česka. V zásobě jich tam máme alespoň na rok. Čerstvé maso, ovoce a zeleninu přivážíme lodí z Chile,“ vyjmenovává.
Ponorková nemoc
Vzhledem k blízkosti polárního kruhu Hrbáčka a spol. čekají dlouhé dny. V té souvislosti vědec zmiňuje, že Slunce bývá nad obzorem i dvacet hodin.

S kolegy na místě zahájí nový pětiletý projekt Junior Star. „Je zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bude posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech,“ uvádí.

Případné ponorkové nemoci se neobává. „Lidé jsou často v terénu mimo stanici, takže se úplně nestává, že bychom byli delší dobu pohromadě. S ponorkovou nemocí problémy nemíváme, ale drobná napětí nastat mohou,“ připouští.
Odborníci z Masarykovy univerzity českou vědeckou stanici na Antarktidě provozují více než patnáct let. Její vybudování vyšlo na přibližně šedesát milionů korun. „Každoročně musíme jezdit na místo, abychom stáhly data a udělali servis. Online přenos pomocí satelitu by byl velmi náročný,“ dodává Hrbáček.