„Bochník, který vyrobila kyjovská pekárna Hapek, má v průměru sto devatenáct centimetrů a po obvodu měří tři metry a sedmdesát čtyři centimetrů. Chléb tímto vstupuje do české databanky rekordů a bude příští týden zapsán do České knihy rekordů," ohlásil v neděli komisař Agentury Dobrý den Pelhřimov Miloš Vosika, jakmile chléb ve tvaru kulaté květiny přeměřil. Podle něj držela dosavadní a v historii ČR vůbec první rekord v upečení obřího chleba Pekárna Adélka 
z Pelhřimova. Tam v říjnu 2011 upekli chléb o průměru devětašedesát centimetrů.

„Výrobky z chleba jsou vzácné. V minulosti byl 
v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit tři čtyři roky vystavený Karlštejn z chlebového těsta. Bohužel už vzal za své, pustili se do něj mouční červi," upozornil na druhou chlebovou raritu Vosika.

Pekárna Hapek, původně Pekařství Havlíček a syn, je rodinná firma, která v Kyjově vyrábí pečivo od roku 1991. Obří pšenično-žitný chleba upekli tři majitelé pekařství vlastníma rukama. Trvalo jim to včetně přípravy čtyři a půl hodiny. Otec Josef, který firmu synům předal, u toho nesměl chybět. „Samozřejmě, že nám radil," usmíval se Libor Havlíček, jenž má ve firmě na starosti dopravu. Receptura chleba byla stejná jako pro chléb denně pečený v pekárně. „U zákazníků patří k nejoblíbenějším," řekl nejmladší ze tří sourozenců Josef. Podle třetího bratra Jiřího bylo nejnáročnější uválet a ztužit syrový bochník, který vážil kolem třiceti kilo, aby měl správný tvar. „Také bylo složitější sestavit teplotní křivku pečení, aby chléb nebyl syrový, nebo spálený. Pece nám totiž řídí počítač, takže to byla trošku alchymie," popsal Jiří.

Podle něj padlo na obří bochník třicet kilogramů surovin včetně vody. I proto, že si bratři chleba už předtím jednou vyzkoušeli nanečisto, neměli s jeho upečením žádný problém. „Museli jsem si jen koupit ruční sázecí aparát, protože když jsme poprvé sázeli třicetikilový chléb do pece lopatou na klasický chléb, dalo nám to pěkně zabrat," vzpomínal Libor.

Původně chtěli bratři upéct bochník, jenž by měl v průměru sto třicet centimetrů. „Stolař, který vyráběl futrál pro převoz chleba, se ale spletl a udělal ho menší," popsal organizátor celé akce Antonín Vrba, jenž s nápadem pokořit chlebový rekord přišel. Inspiroval ho kníže Karel Schwarzenberg při své nedávné návštěvě Slovácka. „Překvapilo mě, že ve Vlkoši nešel po klobáskách, ale po chlebu, který mu tam velmi chutnal. A protože Kyjov nemá ještě žádný rekord, tak jsme se rozhodli, že uspořádáme setkání knížete s největším chlebem na Slovácku," vyprávěl Vrba.

Upečený chléb vážil přibližně pětadvacet kilo a měl mnohem tlustší kůrku. Krájet ho bratři nechtěli, aby si ho mohli schovat na památku a pochlubit se s ním zákazníkům. Proto napekli dalších třicet klasických bochníků, aby mohli Kyjovští ochutnat.

Kyjovský chléb chutnal i knížeti. „Miluji chleba, mám pro něj slabost. Považuje za úpadek, že se dnes peče chléb, který se nedělá z kvásku, a vůbec přísady, které se používají, by měly být zakázány. A takový pekař by měl být dán do klece a ponořen do řeky," prohlásil kníže.